LÁSKA

Ahoj, vážně potřebuji poradit. Budu moc ráda za jakoukoli odpověď. Je to trošku komplikované. Na střední škole mám spolužačku, beru ji spíš jako sestru, ale... už půl roku jsme do sebe “zamilovaný”, vlastně vždycky jsme to braly tak, že i přesto budeme té druhé přát nějakého klučinu. Od září je to ale všechno jinak. Já jsem na ni neuvěřitelně závislá a mrzí mě, že je to tak komplikované. Nemůžeme spolu být, protože moji rodiče by to vážně nevzali a ani nejsem asi pyšná na to, že miluju holku jako holka. Ale vážně jsem do ní zamilovaná. Mluvily jsme o tom spolu. Ví, že ji miluju, ona mě taky, ale není to vztah a vždycky mám strach, že si najde někoho jiného a já z toho budu fakt špatná. Vůbec nevím, jak to vyřešit, abych byla konečně šťastná. Ještě dodám, je mi 17 let. Není to ani o tom, že bychom si daly pusu, držíme se za ruce, chodíme spolu i do společnosti za ruku, ale víc nic. To je asi vše. Moc děkuji.