Jsem panna a bojím se reakce potenciálního partnera
Bude mi 23 a ještě nikdy v životě jsem s nikým nic neměla. Důvodů je hodně- nejsem moc společenská, ukecaná, vzhledově průměr, nejsem extrémně vtipná, nebo chytrá a konkurence je všude a strašně velká. Také každým rokem to vidím víc bledě. Poslední dny mám samě vyloženě až zvrhlé sny, čímž se mi moje tělo snaží dát najevo, že by už rádo. Moje hlava, ale říká, že když už by se na to teoreticky dostalo, tak v momentě až to tomu "příteli" řeknu, tak se mi vysměje, ztratí zájem, nebo nebude chtít nějakou dobu čekat a zaučovat si mě, když může mít lepší a zkušenější holku. Strašně moc bych si přála sex i vztah, ale zatím jsem nenašla ani vhodného chlapa, protože dnes je to samej ignorant, a prostě se těm chlapům pak vyhejbám. Myslím, že nejsem ten typ, co by kluka napínal třeba rok a pak by mu dopřál. To já právě, že jsem myslím do toho až příliš hrr. 
Ale jednoduše při většině kluků se necítím dobře, tak spíš nějak svázaně, neuvolněně, nedokážu to popsat. Co mám dělat, mé biologické hodiny odbíjé za pět minut dvanáct...
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
1.7.2014 17:10Jestli se ti vysmeje, tak k tem ignorantum patri taky..
A nestoji za to, to mi ver. Ja spala prvne se svym nynejsim manzelem skoro ve 22. Nedavno jsme o tom mluvili a prej ze zacatku mu to pripadalo zvlastni a pak byl strasne rad. 14 dni po tom vedel, ze me chce za manzelku chlapi jsou previti, je to takova zkouska -
1.7.2014 22:22
proc by se tomu smal, jedine debil. proc si myslis, ze panenstvi je neco za co se mas stydet? prave naopak, at se stydi ty co s tim "obchoduji" ( cim drive o to prijdu tim jsem zaujimavejsi pro kluky, zkusenejsi ? to si mysli jenom debilove, pubertaci. normalni slusni kluci praveze taketo holky povazuji za stetky a pod. - holky co od 13ti stridaji kluky ... praveze panenstvi ma velkou cenu pro kluky ( nemluvim o pubertacich, ale o normalnich dospelych ). ja jsem sveho kluka ( sveho prvniho ) spoznala kdyz mi bylo 28 a take panna. a kdyz jsem mu to rekla ( je pravda ze jsem mela "malou dusicku kdyz jsem mu to rikala - obavala jsem se jak zareaguje, prave pro tyto pitome zvratene nynejsi nazory ) - ale naopak, bylo to presne tak , jak to napsala Hel. Kdyz jsem mu to rekla by nesmirne rad, rikal ze vzdycky snil o take holce a uz neveril ze takovou nekdy potka, protoze do tehdy potkaval same .... a takisto netrvalo dlouho kdyz pak mi oznamil, ze jsi je isty, ze ja jsem ta prava pro nej
tak prosim te uz se tim vubec nestresuj, bud rada a hrda na sebe. kazdopadne - ty muzes kdykoli byt jak holky kolem tebe - kdyby ti nevadilo s kym o panenstvi prist, no ty holky kolem tebe uz nikdy nemuzou byt jako ty ... -
1.7.2014 14:11věřím že najdeš takovýho kterej si bude vážit toho že je první a bude za to rád
neboj se toho tolik. hlavní je ale to jak k tomu přistupuješ sama, pokud se za to nebudeš stydět a nebude to vadit tobě samotné pochybuju že se ti někdo vysmě. myslím že nebudeš litovat že sis počkala na toho pravého -
1.7.2014 14:16
Ahoj, jsem na tom úplně stejně jako ty! S tím rozdílem, že mě je 25 let.
Také se bojím, že až někoho potkám, že se mě vysměje, si připadám jak naprostej unikát, že jsem v tomto věku panna.
I s těma biologickýma hodinama to mám tak ... taky bych chtěla dítě, ale nemám chlapa a žádnej na obzoru.
Sourozenci rodiny už mají, když je vidím šťastný, je mě z toho jen do breku .. to samé kamarádky, spolužačky .. to jsou samé svatby, rození dětí a já pořád na ocet.
Ale věřím, že se ten pravý najde ... i tobě se to dřív či později poštěstí! -
10.7.2014 8:54Ahoj
musím se přidat ke komentářům. Já jsem vždy chtěla počkat na toho správného chlapa, který se mnou nebude chtít být jen kvůli sexu a musím říct,že se mi to jen a jen vyplatilo! Poprvé jsem spala se svým manželem a stejné jak píše Hel byl za to rád a hned věděl, že mě chce mít za svoji manželku. Každopádně je to na každém a určitě je lepší počkat než skočit do postele za prvním chlápkem, který se zamane. -
22.8.2014 18:30
Ahoj, pod tohle bych se skoro mohla podepsat
Až na to, že "co na to řekne" mě trápí tak okrajově, to většinou když mi narozky každej rok připíšou starší věk, kdy jsem pořád stejně nezkušená. Ovšem nevím, jestli na otázku, jak vůbec někoho kdo trochu stojí za to sehnat a ještě víc - jak to do té doby přečkat, je nějaká funkční odpověd. Někdy si říkám, že už se vrhnu po jakýmkoli chlapovi, at ukonejším aspon tu fyzickou část, ale většinou zaujmu takové typy, kterým se podaří kupodivu moje choutky zahnat. Plánuju chodit víc mezi lidi (ač si myslím, že chodím už tak dost), ačkoli moje "ovšem že zadané" kamarádky už nemají takovou potřebu. Ale myslím, že to dopadne stejně, neumím se na někoho jen tak usmát, střetnout se očima, o dalším ani nemluvím výraznějším kontaktování ani nemluvím. .. No, tak jen že v tom nejsi sama
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.