Jsem nekontaktní, jak to nahradit dítěti?
Mám asi poměrně zvláštní problém. Jsem nekontaktní, což není zas až tak hrozné. Lidi kolem sebe jsem si "vycvičila", takže se mně nesnaží dotýkat, když to není nezbytně nutné 
Problém je ale moje dítko. Je velmi, velmi mazlivé a já nejsem schopná to ustát 
Nechce se mazlit s tátou, nechce se mazlit s babičkou, chce prostě mazlit od mámy. Občas se nechá ukecat, takže mu stačí posadit ho do houpačky a zazpívat písničku místo kolébání v náručí, ale nejde to tak vždycky. První měsíce byly čiré utrpení, neustálý fyzický kontakt bez možnosti z toho uniknout. Kojení bylo asi nejhorší, po pár týdnech jsem už u toho brečela, jak strašně nepříjemné mi to bylo Žádné "krásné chvíle souznění mezi matkou a dítětem", ale dlouhé, nekonečné peklo, ze kterého nebylo cesty ven. Manžel se mi snažil pomáhat jak jen to šlo, ale mám tak malou potřebu doteku, že to prostě nestačilo. Byla jsem těmi doteky přehlcená, při pomyšlení, že se budu muset svého miminka zase dotknout, se mi zvedal žaludek, třásla jsem se a prožívala šílenou beznaděj. Vůbec to není o tom, že bych ho nemilovala, jen ten fyzický kontakt je od určité míry nad mé síly. Když jsem v nepohodě, tak vydržím těch doteků ještě míň. Má otázka zní - dá se s tím něco dělat? Můžu se naučit mít doteky ráda nebo alespoň navýšit svou "dotekovou kapacitu"? A jak to mám vynahradit dítěti? Vím, že potřebuje mazlení, hlazení, chování... ale já to někdy fakt nedávám Tuším, že v pozdějším věku z toho může mít problém, snažím se to překonat, ale to ho mám chudáka pozvracet, když se mi v danou chvíli dotek prostě příčí? Opravdu ho mám ráda, rozkrájela bych se pro něj, ale nevím jak se změnit
Související články v encyklopedii
-
Jak krmit miminko
Kojení
Dopřejte svému drobečkovi mateřské mléko. Kojení je nejpřirozenějším způsobem krmení. Naučte se jak a co dělat v případě potíží.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
7.10.2014 1:23
Tohle je problem pro psychiatra/psychologa, pomuzou ti prijit na pricinu a jak zapracovat na odstraneni bloku.
-
7.10.2014 7:21ahoj, určitě bych to řešila s psychologem/psychiatrem, a to co nejdřív. pro děti je tahle doteková složka (a s maminkou obzvlášť) opravdu důležitá a myslím, že se nedá nahradit. pokud mu bude chybět, obávala bych se, aby z toho také neměl později taky nějaké trauma...
pak musím říct, že obdivuji, že jsi i přes to, co prožíváš, třeba kojila. spousta kačen nekojí třeba jen proto, aby si nezničily prsa a ty jsi to zvladla i s tímhle. jsi fakt statečná. zase je ale třeba dodat, že to miminko vycítí, že mamince při kojení/mazlení není dobře a že je něco špatně, takže opět je potřeba to řešit.
ps: je mi z toho úplně smutno, když si čtu tvůj příspěvek. neumím si ani představit, jak hrozné to musí být. přeji hodně síly a doufám, že to nějak zvládneš -
7.10.2014 7:49To chce psychoterapeuta. Kineziologie je taky vhodná. Určitě ne psychiatra, ten umí akorát nasadit medikaci (není míněno ve zlým, oni za to nemůžou, jejich systém léčby je tak nastavený), což neodstraní příčinu bloku v hlavě, ale pouze potlačí a to ještě jenom dočasně - do té doby, než tělo začne být vůči farmakům imunní. A navíc farmaka mají další různé vedlejší účinky... Psychiatr je vhodný pro úplně jiný typ pacientů a to Ty zřejmě nejseš
Hodně štěstí! -
7.10.2014 1:17
zkuste kineziologii, u Vás je něco špatně, dobrý kineziolog by Vám mohl pomoci odblokovat ty špatné pocity ... mám s tím velmi pozitivní zkušenost, mohlo by Vám to opravdu pomoci
držím pěsti -
7.10.2014 7:19
podstup kinezi,jinak zcela uprimne a vazne lituji tve dite (pokud na sobe nezacnes pracovat).tos nevedela predem? vcelku se divim,zes na sobe nezacla pracovat drivd.evidentne mas dost velky oblok,kt. si ponese i tve dite,paklize to nechas tak.
-
7.10.2014 7:21jak už psaly holky, s tímhle pomůže jen odborník. než se to zlepší, moc doporučuju přečíst si knížku Děti a pět jazyků lásky, věřím že ti pomůže najít odpověď na otázku "jak to dítěti vynahradit". zároveň ti ale ukáže jak je pro dítě kontakt důležitý, opravdu to jdi co nejdřív řešit s psychologem nebo psychiatrem,nemáš se za co stydět, uděláš to přece pro svoje dítě a to je víc než cokoliv
-
7.10.2014 9:57Asi to chce opravdu léčbu, měly jste to asi řešit dávno protože to neni úplně obvyklé, ale nikdy není pozdě tak kvůli miminku natom začít pracovat, tomu drobečkovi to nevysvětlíš že maminka nechce, nemůže. Myslím si že doma s vámy nic neudělají ikdyž se budou snažit, to chce promluvit se specialistou. Já třeba když jsem to četla tak mi bylo hrozně a nedokážu to pochopit, ale to ne že bych někoho odsuzovala, jen nemám takový blok a nejspíš si to nedokážu ani představit jaké to je
-
7.10.2014 6:53
Tohle přesně je moje kamarádka která byla ve svých 16 znásilněna...potom se z toho dostala ale přišlo to znova s narozením mimca, teď chodí k psychiatrovi který ji nasadil nějaké prášky, a tak jak je super teď snad ještě nikdy nebyla
určitě s tím doporučuji něco udělat protože je někde něco špatně -
9.10.2014 9:09
Me by jen ciste ze zvedavosti zajimalo, jak u nekontaktnich lidi probiha milovani s partnerem?
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.