Jakým způsobem vysvětlujete něco dvouleťákům?
Mám dvaapůlletého kluka a kdykoliv mu chci něco důležitého říct (např. že má čůrat do nočníku), tak mám pocit, že mě absolutně ignoruje, nevnímá. Tak zvýšeným hlasem řeknu třeba "haló", on se na mě podívá a sotva řeknu další slovo, už se dívá jinam. Vyžaduju, aby mi řekl třeba "ano". Abych věděla, že mě pochopil. Ale on umí úplně vypnout a já jak pitomec si třepim pusu. Dneska zrovna chtěl podat hračku. Já na to, že by se za tu dobu mohl vyčurat. Přistrčila jsem mu nočník, on si sedl a mezitím, co jsem se natahovala pro hračku na skříni, z nočníku vyskočil na gauč, zaujal polohu a začal čůrat. Takhle vytočená jsem už dlouho nebyla. Příští tejden nás čeká zápis do MŠ a já začínám být silně nervózní.
- 13.05.2015 20:16:57 - full.avl změnila kategorie otázky
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
14.5.2015 8:09Na nočník jsem syna učila od 16m. Teď je mu 27m a občas se stane malá nehoda (učůrnutí do kalhot), když je žhavej do hraní. Jinak to nedělá. Když byl na nočníku a naschvál se vyčůral jinam, tak jsem to vysvětlovala ručně stručně. Několikrát jsem to zkusila vysvětlit a když to nešlo po dobrym, tak to šlo po zlym. Do měsíce byl bez plen. Na 2,5 leťáka je už velikej a nesnášim omluvy tipu: Je to kluk!
Když mám pocit, že mě syn ignoruje, tak vyžaduju, aby po mě zopakoval, co jsem říkala. Když neví, tak to řeknu znova a až to zopakuje, může si jít po svým. Takhle to funguje u nás a nemáme žádný větší problém. -
13.5.2015 21:29já jsem takový alternativec, jedeme montessori pedagogiku (jde spíše o pochopení principu jednání a komunikace s dětmi), semtam něco např z nevýchovy atp... s dětmi se dorozumíváme uplně od narození - každé věkové období se dorozumívá jinak, ale jde to. a to fakt úplně od narození. mám 4 letou holčičku, 2 letého klučíka a oba bez problémů. oba úplně jiní, jiná povaha, jiné potřeby, ale v komunikaci nikdy problém nebyl. že neudrží pozornost není pravda, jen prostě na co se zrovna soustředí, tím rozvíjí svoje schopnosti. vyrthávat je z jejich činnosti není vhodné řešení... je-li jejich činnost destruktivní, je fajn ji nasměrovat konstruktivním směrem, ale nepřerušovat a nezakazovat.... co se komunikace týče, zvolat haló nestačí. je dobré dřepnout si, sednout si za dítětem, být na jeho úrovni, třeba ho jemně uchopit za ručku, za rameno, pohladit, aby si uvědomilo, že tam jsme a mohlo se začít nenásilně soustředit na nás. běžně se to stává dospělým, že se nad něčím zamyslí, na něco zadívají a vůbec neslyší, že na ně někdo volá.... dětem se to děje taky a my to nedokážeme pochopit, i když jsme v tom stejní
lepší je dotek než volání, pokud je dítě tak moc zabráno. co se hraček týče, vše by mělo být na dosah dítěti, tedy měly by se obsluhovat samy. zařídili jsme dle toho pokoj a děti si samy hračky berou, samy uklízí. o dětský pokoj se my rodiče nestaráme a pořád je tam uklizeno jednoduché pravidlo, které se dodržuje v celé naší domácnosti (dodržování rodičů je velmi důležité! nechtít po dítěti něco, co sám nedělám) - než začneš dělat něco jiného, hrát si s něčím jiným, ukliď po sobě to předešlé. Tedy zde důvod, proč v našem dětském pokoji nevzniká nepořádek..... možná to bude naší asi netradičním přístupem, ale naši dvouleťáci se umí už dávno najíst, pijou sami, nalívají si pití sami, jídlo si nakládají sami, po jídle si po sobě uklízí nádobí - odnesou do dřezu, často pomáhají s umýváním a utíráním nádobí. umí se sami obléct, vyzléct, umí srozumitelně mluvit. dcerka uměla ve větách už před dvouma rokama, synek začal v těch dvou letech, teď má 2r a 4m a už sám vypráví co se kde stalo, popisuje události u kterých jsme nebyli, když jdeme přes různá místa, popisuje co na nich zažil a s kým... základní věc - děti nedělají něco proto, aby nás naštvali. to děti neumí, ony nás milují a to bezpodmínečně důvod proč skočil na gauč a vyčural se bude jiný 
hodně štěstí do dalších dní -
13.5.2015 20:17nj kluci,neudrží ještě pozornosst, s tím asi neuděláš nic než se obrnit trpělivostí
-
13.5.2015 20:27
já mám to samé. s nočníkem naštěstí už máme z 90% boj vyhrán, ale do postele to taky parkrát bylo, na koberec apod. též má malý 2,5 roku.
Jinak ignorovat mě umí dokonale. Líp mu nic nejde. Jíst už umí jakž takž hezky. Pít z hrnku taky, co mě tka ještě napadá k tomu nástupu do MŠ. Jediné s čím ještě svedem boj bude odstranění plínky na odpolední spánek.
Ale tam určitě bude stačit upravit pitný režim. Jelikož hodně pije.
Vytáčet do běla má v denním popisu práce, navíc jsem sním sama, takže je ti jasné, že je to záhul neskutečný. Ale držím se.. Září se blíží, on do školky, já do práce, odpočinem si od sebe a bude líp.. Apropo, mluví tvůj malej?? muj všemu rozumí, ale mluví pár základních slov. Z toho jsem zas nervozni ja...
-
14.5.2015 9:33
syn je bez plín od roku a půl, osvědčilo se mi odnaučování v létě v teple, dostal slipy, crocsíky, často jsem se ptala, jestli se nechce vyčůrat. Párkrát se počůral, to se mu moc nelíbilo, tak si začal říkat a do týdne byl bez plín a od té doby žádná nehoda. U mého syna se osvědčuje důslednost, když jsem chtěla sebrat plínu, tak nešlo kombinovat plínu a holý zadek. Záleží taky na dítěti, každé je jiné.
Syn, když je zabraný do hry, tak nevidí neslyší. Snažím se ho od soustředění co nejmíň rušit. K vyjádření toho, že tě slyší stačí i oční kontakt, nenutila bych ho nic říkat, maximálně ať kývne hlavou. Sama spoustu věcí registruji a přitom je nepotvrzuji, ale záleží na tobě, jak si to s dítětem nastavíš a co vám bude vyhovovat. Možná jsem moc drsná matka, ale malého jsem párkrát nechala i "přeprat" v ruce jeho prádlo, když se počůral. Vedu ho od mala k tomu, aby pomáhal, protože doma se nic samo neudělá a ví, že když si pomůžeme, budeme to mít dřív hotové a bude víc času na hry.
