Jaký máte názor na počet dětí?
Holky potýkám se tu těď s názorem od jedné Womenzonky, že mít dvě a více dětí, dle jejího názoru není úplně ideální,jelikož jsou ochuzeny o určité věci a dokonce se jim prý matky nevěnují 100% vždy je to jedno odstrkované... Jak to vidíte vy? 
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
18.3.2016 10:58Znám rodiny, kde nouzi s bídou rozhodně netřou a mají jedináčka, jenž je tak nějak ponechán sám na sebe. Naopak výdělečně průměrnou rodinu, která má 3 děti a dlouhá léta žili v 2+kk, rodiče i děti jsou naprosto bezvadní, vzdělaní lidé.... To není o tom, kolik kdo má dětí, ale především o tom, co jim jsou rodiče ochotni dát především lidsky. To není jen o tom moct jet každý rok k moři, zaplatit tenis, jízdu na koni a další nákladné kroužky, školy v přírodě, lyžařské kurzy. Je to o tom najít si především pro dítě čas, věnovat se mu. Je pravda, že jsou situace, kdy člověka jedno dítě v danou chvíli potřebuje víc než ty ostatní. Je to přirozené. Ale vždyť v životě je to stejně tak. I dospělák musí být v řadě životních situací trpělivý. Výhodou sourozenců je, že se to děti učí odmala a odmala přirozeně vnímají to, že svět se netočí jen kolem nich, nejsou středobodem vesmíru. Ostatní lidé mají taky svoje potřeby, které mohou být jiné, než ty jejich, takže jsou přirozeně vedeny nejen k trpělivosti, ale taky k toleranci. Naučí se dělit. Znám pár jedináčků, o kterých říkám, že mají syndrom jedináčka jako vyšitý. Vidí věci pouze černo-bíle, jsou jak s klapkami na očích, na pracovištích bezohledně expandují třeba na místech, kde by se měli dělit o pracovní prostor/místo (protože to nikdy nemuseli dělat jinak), nejsou schopni pobrat, že jiným může vyhovovat něco jiného než jim, víc si věci berou, jsou víc vztahovační. Pozor, neříkám, že je to problém všech jedináčků! Znám taky pár naprosto bezvadných s obrovským přehledem a nadhledem, kteří ho ale dle mě museli získat jiným způsobem. Ano, je pravda, že je jednodušší pořídit si normální auto, kam se vejde max. 3-4členná rodina, než řešit, zda si můžu dovolit koupit auto větší, aby se mi tam nacpaly 3 a víc autosedaček. Je jednodušší vzít na dovču 1, max. 2 děti, zaplatit jim ubyt, stravu, případně letenky či vstupy. (Na druhou stranu vždy to i s 1 dítětem vyjde na víc, než kdyby letěli dospěláci sami a taky si to sami víc užili.) Spoustu krásných zážitků mohou ale děti zažít i se svými rodiči na víkendové procházce v okolí svého domova a od rodičů se toho spoustu dozvědět, prožít společně pravidelně krásné chvíle.
Co se týče postřehu, že "se jim prý matky nevěnují 100% vždy je to jedno odstrkované" - ta 100% pozornost matky a vymýšlení programu děcku nemusí být vždycky jen ku prospěchu věci. Dítě se naučí, že mu bude pořád někdo asistovat, vždy mu bude někdo k ruce, pořád mu bude někdo vymýšlet program a pomalu říkat, co má dělat. Vidím to do jisté míry na své starší dceři - moje první dítě, kdy člověk dělal, co mu na očích viděl, na 100% se realizoval jako matka... Ono to někomu možno přijde krásný a jediný dokonalý model, když se matka skoro ve všem dítěti podřizuje a na 100% věnuje. Jenže tím dělá medvědí službu sobě a do budoucna i dítěti. Asi nikdo z nás nechce vychovat nesamostatné jedince, kteří nám kvůli každé blbosti budou pořád v patách, nebudou schopni vyplnit svůj volný čas smysluplnou činností, protože o víkendu nebude zrovna žádný kroužek či rodič z nějakého důvodu nebude moct vymyslet či zrealizovat potomkovi žádný program....
Je to tedy především o výchově a o prioritách. Na základě vlastních zkušeností jsem ale ráda, že já jedináček nejsem (a to jsem jím byla téměř do 8 let, takže si dobře uvědomuji privilégia, co jsem měla, než mi brácha ukradl výhradné místo pod sluncem
) a rovněž že mi bylo dopřáno víc než jedno dítě. Dopřát dítěti sourozence (samozřejmě pokud to jde - zdravotně, finančně) vnímám jako nejlepší věc, kterou rodiče pro své prvorozené dítě mohou vůbec udělat. -
18.3.2016 9:41Já jsem zastánce více dětí. Sama mám jedno a doufám, že je to zatím a časem přibude další. Ideální počet jsou dle mě tři. Ale chápu, že někdo to třeba bere z finančního hlediska a rodiny s průměrným příjmem vidí rozdíl v tom, co pak mohou koupit jednomu dítěti a co si mohou (nemohou) dovolit, když je těch dětí víc. Ale rodičovskou lásku může člověk dát stejně jednomu či pěti dětem. A věnovat jim péči stejně tak. Taky je rozdíl srovnávat rodiče, kteří se těm dětem opravdu věnují a rodiče, které prostě děti mají a v podstatě o nich nevědí. Navíc si říkám, že až jednou tady rodiče nebudou, tak ty děti budou mít aspoň sourozence, se kterýma se o sebe budou moc (ideálně nerozhádané rodiny) opřít.
-
18.3.2016 13:54Taky znám jednu holku, která další dítě nechce proto, že by nemohli jezdit na hory, k moři, nemohla by jí všechno dopřát, byla by ochuzená, protože by se mamka starala o dvě děti. Mě spíš přijde ochuzený to dítě o zážitky se sourozencem, je furt s rodičema...
Když sem jí řekla, že bych chtěla 3 nebo i 4 děti, tak mi řekla, že na tom musíme být hodně dobře, jinak se to nedá uživit (myslí tím, nedá se jezdit na lyže, k moři,...). to mě netrápí, nemusím být rok co rok na dovolené, mě stačí třeba jednou za 3roky a na to se ušetřit dá. A když to je dýl, tak mi to taky nevadí.
My sme 4 sourozenci, neměli jsme úplně všechno, ale hoodně sme si vyhráli, ráda bych dětem dopřála něco podobnýho. Zážitky přece nejsou jen dovolený -
18.3.2016 12:52
Podle mě hodně záleží na rodicich, hlavně matce. Jsou ženy, které zvládnou s prstem v nose sedm děti, a ženy, které stěží zvládnou dítě jedno. Já jsem asi blíž k té druhé skupině. Mně by jedno dítě stačilo, už tak mi přijde, že ho někdy nezvládám. A představit si další děti? Uffff. No, na druhý straně vím, že byt jedináček není žádná výhra. Mam brachu a jsem za to ráda. A nechtěla bych, aby moje dítě z mého rozmaru, že se na další necitim, přišlo o tu krásnou šanci mít sourozence. Tak asi tak
-
18.3.2016 10:06
jedináčci jsou též ochuzeni o spoustu věcí- legraci se sourozencem, o takovou tu "výchovu" mezi sourozenci k nutnosti podělit se a nebýt sobec, domluvit se ap., o sourozeneckou soudržnost a lásku atd. atd. pohled na to má každý jinej a okolností je spousta. můžeš tu rozebírat psychologické i finanční aspekty, "nutnost" udržení populace a další, ale z žádného hlediska, které je dobré pro dítě/ rodinu/společnost nevyjde, aspoň dle mého názoru, že nejlepší je mít jedináčka.....
-
18.3.2016 10:37
Kedysi bolo kopec súrodencov moja mama je sama zo 7 nich svokra z troch všade boli minimálne tri deti. Myslim ze mamičky dosť riešia nepodstatné veci. Ja som jedináčik, čo by som dala za súrodenca😕
-
18.3.2016 10:37Taky znám jednu paní,co má jedno dítě a říká, že nikdy další nechce, protože tomu jednomu chce dát všechno. Otázkou je, co to všechno je. Podle mě je to strašně individuální. Sama teď čekám 4. miminko a ano na prvního jsme měli nejvíce času.
Ale sama jsem byla vždy zastáncem, že raději 3, jak jedno. Každý musí zvážit podle svojí situace, kolik dětí zvládne - finančně, nervově, atd. Myslím, že mít pouze jedináčka není nejčastější a často je k tomu nějaký důvod, proč je jedináček.
Jsou rodiče, kteří mají jedno a poskytnou dítěti všechno po materiální stránce a stejně na něj nemají čas a nebo naopak mají a dítě přepínají vysokými nároky. A jiní zase mají 4, kterým sice nemohou koupit vše, nelítají 2x do roka na dovolenou, ale děti jsou šťastné a žijí ve spokojené milující rodině. -
18.3.2016 9:48
já bych řekla, že 2 děti by měly být to "minimum" - pro zachování počtu obyvatel.
vždy jsem chtěla 2 děti, ty mám. v jednu dobu sem přemýšlela i mít 3, ale to bych prostě "nedala" - druhé dítě je až hyperaktivní a je to s ním náročné a ani věk není ideální.
ono ne vždy jde o to "kolik" ale taky v jakém rozmezí od sebe. určitě je rozdíl, pokud máš děti od sebe 1-2 roky a pokud je tam rozdíl větší. vždy to ale je a bude, že v jednu chvíli bude upřednostněno jedno, aby ve druhou chvíli bylo upřednostněno druhé dítko (a v další zase třeba to třetí). dítě se ale naučí trpělivosti, spolupráci, a dělení se o "něco" - at o hračky nebo v danou chvíli pozornost rodičů. a jak píše elfen už vždy bude mít někoho, kdo mu bude blízký a budou "jedné krve". -
18.3.2016 10:31Jsem zastánce více dětí. Čekáme první, ale určitě bychom chtěli alespoň 2 děti, ideálně 3. Ze začátku jsem chtěla i 4, ale to asi časově nestíháme (chtěla bych i nějaké rozumné rozestupy). Myslím si, že děti z početnějších rodin jsou do života lépe vybavené - umí se dělit, naučí se, že se ne vše točí kolem nich, naučí se pomáhat mladším, větší samostatnosti. Ne, že by se toto nemohl naučit i jedináček, vždy záleží na výchově, ale on k tomu nemá tolik podnětů. Bohužel většina jedináčků, které znám a myslím teď dospělé, jsou docela velcí sobci.
Sama mám tři sestry a nemám pocit, že bych byla o něco ochuzena, spíš naopak.
Nemyslím si ani, že by bylo dobré, aby se mám dítěti věnovala na 100%, dítě potřebuje i prostor. Myslím, že se v pohodě dá věnovat více dětem zaráz (bála bych se asi jen věkového rozdílu cca 1 rok na začátku života dětí) a dokonce mi to přijde i zábavnější. Pracovala jsem ve školce a pak v družině, dělala AuPair sourozencům 2 a 4 roky, takže vím o čem mluvím. Nikdy nezapomenu jak ten 4 letý bránil svoji sestřičku a nedal na ni dopustit. -
18.3.2016 11:41
Podla mna to musi kazdy zvazit a rozhodnut sa sam za seba- podla svojich zdravotných a financnych a psychickych moznosti . Niekomu jedno bohate staci a niekto ich zvlada aj tri,to je podla mna maximum, aby im clovek vedel dat vsetko....ale kazdy nech sa zariadi podla seba....kazda sme ina.
-
18.3.2016 19:40Zatím mám 8m chlapečka a co nejdříve bych chtěla druhé. Nedokážu si představit nemít sourozence. Manžel chtěl nejdřív jen jedno, ale ted chce brzy druhé
Nejsme milionáři, ale věřím, že zvládneme dvě děti uživit, nejsem náročná a nepotřebuji dovolené za desetitisíce. Záleží, jaké mají lidé priority. Ale piřizovat si pět dětí a nemít na jídlo je taky špatně 
-
18.3.2016 20:33
Zkusenosni v roli maminky s vice detmi nemam, znam to jen ze strany ditete kdy jsem byla jedinacek neustale mi bylo smutno, maminka se snazila ale me to nestacilo, chtela jsem sourozence, do budoucna urcite dalsi díte chci, pritel zase je ze 3 deti a zase by radeji jedno a dal mu jak se rika ,,vse,, takze v tom se trosku preme, ale nakonec se dohodneme
jinak z nazoru uzivatelky si nic nedelej, ukazalo se ze pani umi v kazdem komentari jen urazet a napadat -
19.3.2016 16:30
Já nevím, osobně bych se nedokázala nějakému dítěti věnovat stoprocentně a vůbec si nedokážu představit, že by to mohlo být v silách nějakého člověka. Dokonce si myslím, že to není správné a nedělalo by to dobrotu.
Když vidím, kolik toho mé děti dostávají..až hrůza, materialismus vládne světem, ale ony by chtěly víc,, ony to tak neberou, nikdy nebudou v této věci št´astné, jenže takové věci neudělají žádného člověka ve skutečnosti šťastným, ta je známá věc...
Děti se cítí různě ukřivďované v porovnání se svými sourozenci (sama jsem to zažila, měla jsem jednoho mladšího bráchu). Já osobně mám třeba pocit, že nadržuji prvorozenému, jenže on takový pocit vůbec nemá, dokonce to cítí až opačně. Nejhůř je na tom určitě prostřední dítě, to je známá věc, nedá se s tím mnoho dělat, ale podle mě je vše zlé pro něco dobré, mnoho ztrácí, mnoho dostane a mnoho se naučí. Teď čekáme čtvrté miminko, tak třeba se problém, zvaný "prostřední dítě", vyřeší.
Každopádně tady je vidět, že já to vidím tak a děti to vidí zase jinak, na druhou stranu to zatím nevypadá, že by se měly pro to navzájem povraždit (i když už i to historie mezi sourozenci dávno zaznamenala). -
18.3.2016 12:25
Ináč vôbec by som nehľadela či je jedináčik sebec horší človek alebo lepší. Delí sa s vecami alebo nie. Mám muža čo je z troch súrodencov a keby on nevyvíjal iniciatívu asi by z bratov nemal nič. Nehľadím na štedrosť nula bodov. Švagor je ukážkový ignorant a svokor ktorý je z štyroch súrodencov detto, takze skôr si myslím odhliadnuc od detskej lakomosti, je veľa v génoch a odpozeranie z rodičov. Ja vidim neraz mamičku nezasiahnut, lebo po zadku je týranie atď. Myslim si, že to, čo je v deťoch prameni Veľa z výchovy. Prečo veď jedináčik tiež chodí do škôlky tam sa musí delit atď. Celkom ste sa tu do nich obuli. Ale to ďalej nikto nevidí, že s tymi jedináčikmi sú vďaka rodičom... a v dnešnej dobe dobrovoľne a cielene. Moj Švagor spomenutý chce len jedno dieťa. Pritom peňazí viac než dosť. Malú mali na prvýkrát, vyložene vidno ako jej súrodenec chýba, už je taký malý samotár len tie svagrove tablety A inteligentné kreatívne hry
p ktorými sa malá nehrá, lebo jemu jeno dieťa stačí. Kto je tu sebec?? Samozrejme že bude do života poznačená ale vďaka komu? -
18.3.2016 20:04
Dve je podle me ideal,tri bych nechtela ani vic,jedno Ja urcite ochuzene,ale zase laska mezi sourozenci atd.zarucena,sposta sourozencu co si k sobe cestu nenasla od mala,hadky,nashvaly atd. Je to na kazdym,ale urcite dve deti jsou fajn
pokud to jde neni umeni jich mit pet a nemit na nic ze.
