Jak se vyporadat s vlastni zarlivosti
Zeny, jak se vyporadavate s vlastni zarlivosti na partnera? Ja si az do svych 31 nemyslela, ze jsem zarliva. S byvalym partnerem jsme spolu byli bezmala deset let a kdyz nahodou jednou za cas nekam vyrazil, nevadilo mi to, nezarlila jsem, ale je fakt, ze mi nikdy nezavdaval pricinu, kamaradky nemel, vetsinu casu byl doma. Ted mam pul roku noveho pritele a to je strasne...ne, ze by on mi nejakou pricinu k zarlivosti vylozene daval, vim, ze me miluje, ale je spolecensky, oproti memu byvalemu chodi do společnosti casto, neflirtuje nijak cilene, ale je slusny a mily,takze kdyz se s nim nejaka zenska zacne bavit, neposle ji do haje ale bavi se. Ted se stalo, ze jsme byliv venku s vice znamyma a jedna se tam na něj nalepila i kdyz videla ze je se mnou a pri odchodu si rekla o jeho facebook. On jiho dal, protoze si myslel, ze toje moje kamaradka, vyrikali jsme si to, jeji zadost odpinkl pryc a domluvili jsme se, ze nebudeme rozdavat svoje fb cizim na party. Rekl, ze naopak by mu to taky vadilo a ze mam pravdu, ze si opravdu myslel, ze ji znam. Jenze me to porad uzira, da se nejak zarlivosti zbavit? Nebo jak se s takovymi situacemi vyrovnavate vy?
- 10.04.2017 20:07:42 - full.avl změnila kategorie otázky
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
10.4.2017 10:46Mě by kvůli tomu, že dal někomu svůj FB, ani žárlit nenapadlo. Já ani nevím manželovo FB heslo, takže co si dělá na FB a koho tam má, je jen jeho věc, ani by mě nenapadlo po tom pátrat. Ono co oči nevidí, to srdce nebolí
Prostě mu věřím, vím, že mě i syna miluje a oba se snažíme, aby nám spolu bylo dobře.
Naopak si umím představit, jak strašně by mě vytáčelo, kdyby mi manžel kontroloval, jestli se s někým nebavím "až moc mile" (to mám být protivná čůza, která s nikým nemluví???) a koho mám v přátelích na FB (vždyť to přece snad vůbec nic neznamená!)
Takže jediná rada asi po ničem nepátrat, prostě to neřešit a důvěřovat, respektovat. -
10.4.2017 10:49
Tohle se těžko posuzuje. Já jsem naopak měla stejný problém u bývalého. Byl společenský a komunikativní a ženský přitahoval. Jenže on nedokázal odhadnout tu míru, kdy už to bylo moc. Lichotky a obdiv mu dělaly dobře a dle mě si tím trochu kompenzoval nějaký neuznání z rodiny a nechával to přejít až do situací, kdy si dotyčné slečny myslely, že s nima flirtuje a že by z toho pro ně mohlo něco být. Myslím si, že by mě nepodvedl a že by to dál nenechal rozjet, ale mně to docela vadilo a byly to časté příčiny hádek..nakonec i jeden z důvodů proč jsme se rozešli. Současný partner je taky společenský a komunikativní a myslím, že se ženským taky libí, ale on je na kamarádky i cizí ženy a slečny milý tak akorát. Dokáže přesně odhadnout tu mez, do kdy je to dobrá zábava a kde už začíná flirt a za tu mez už nejde a já jsme úplně v klidu. Vůbec na něj nežárlím a vím, že mu můžu věřit. S bývalým už jsem si myslela, že jsem hysterická žárlivka, ale nyní si myslím, že to tak úplně nebyla moje chyba. Teď nežárlím vůbec a je to všechno v pohodě. Takže záleží hodně na chování toho partnera. Jestli je až moc "vyzývavý", řekla bych mu to a snažila se ho na to upozornit. Pokud to nezmění, bude to do budoucna problém. Pokud je jen společenský, tak bych to vůbec neřešila a snažila se uvědomit si, jak milého, společenského, atraktivního a zábavného mám přítele, kterému můžu zároveň věřit a říkat si, že kvůli žárlivosti bych ho tak akorát mohla ztratit, což by byla škoda..
Doufám, že u vás to bude ta druhá varianta a vše bude ok. Držím palce. -
10.4.2017 15:33
Netrap se tím. Pusť to z hlavy. Když tě přepadnou podobné myšlenky, sedni si s nohama na zem, tlač je do země, uvědom si, že všechno je jen v hlavě. Zavři oči a představuj si vaše začátky. A dýchej. První doteky, pusa, první sex... Představ si partnera, jak se na tebe usmívá. Pokud se neusmíváš taky, tak se usměj, vrať mu to
A pak... až budeš v pohodě, představ si tu, kvůli které žárlivost přišla. Jak odchází... Během toho, co od vás odchází, se otočí, a ty se na ni usměješ. Ona ti úsměv vrátí a pokračuje dál...
