Jak se vám žilo na intru? aneb 2 úplně odlišný intry

Zdravím , jak se vám tam žilo ? Já osobně byla na 2 intrech, ale oba naprosto rozdílný . Nutno dodat,že oboje byly pro tělesně postižený, neb jsem od narození na vozejku , takže to ta klasika úplně nebyla .
První byl peklo - téměř na vesnici , kde nebylo žádný kulturní vyžití . Vychovatelé s náma nic nepodnikali a tak jediný povyražení byla středa - hodiny vycházek do hnusnýho hornickýho města . 20 holek sociální zařízení společný . JEDNA sprcha , a 3 wc z toho jen jedno upravený pro nás vozíčkáře . Každodenní bitky o sprchu , dneska už je to tam jiný, ale já to měla ještě takhle Jsem introvertní , takže už jen odloučení od svýho klidu a domova mi dělalo hodně velký potíže . V prváku i ve druháku jsme byli 3 na pokoji .Nikdy jsem si tam úplně nezvykla . Vychovatelé naprosto strašný - takový ty ještě zamrzlý v komunismu . A pořád k vám lezli a tak .Nástupy , uklízení pokojů . Služby podle pokojů v jídelně atd. Jen teda známkování úklidu nebylo . V našem případě by to bylo nefér, když jsme každej měli jinej handicap a schopnosti . Jedna tv pro všechny ve společenský místnosti , kde nebyl absolutně žádnej klid . Společně se odcházelo na večeři a byla takzvaná studijka, která trvala hodinu . Mě škola šla , takže jsem se fakt nepotřebovala učit každej den celou hodinu , ale vychovatelé byli neoblomný .Vůbec celkově se nás nesnažili nějak rozvíjet o něčem rozhodovat nebo tak . Jen příkazy a řády .Hrozně ráda jsem odtamtud vypadla .

Pak intr číslo 2 , v Praze a oproti prvnímu ráj . Na každým pokoji koupelna, luxus, pokoje sice taky po 3,ale dalo se to , člověk si na nedostatek soukromí už pak zvykne . Vychovatelé naprosto luxusní - všichni mladý ( tenkrát kolem 25 let) . Dready, piersingy , naprosto na pohodu . Vlastně nás ani nevychovávali , spíš byli jako podpora Tykání jim bylo samozřejmostí a i to vyžadovali . . Vycházky kdykoliv ,ale my jsme je stejně moc nevyužívali . Protože s náma vychovatelé chodili často na různý akce . Úplně normálně nás vzali do rockovýho klubu , kde jsme s nima mohli v klidu pít ( samozřejmě ne úplně do zhulákání ) Chovali se k nám jako kamarádi a ne autorita ( narozdíl od toho ) prvního intru . Dokonce jsme neměli ani určenou studijní dobu . Prostě to bylo na nás - nechceš se učit , fajn, ale poneseš na to následky . Žádný nástupy ba ani uklízení pokojů. Patra smíšený s klukama s tim,že vždycky byla naproti sobě dva pokoje , kde se snažili ubytovat vždycky stejný pohlaví . Byla možnost mít na pokoji svou tv z domova a každá skupina měla svou takzvanou denní místnost s tv, lednicí a tak,takže nám nic nikdo cizí nežral . Vychovatelé vůbec netrvali, aby jsme s nima trávili svůj čas pokud jsme nikam nešli, takže jsme je neviděli třeba celej den nebo až v jídelně na večeři .Jinak každá skupina měla vychovatele a vychovatelku , takže jste si mohli vybrat, jaký pohlaví je vám bližší a jak jsem psala, tak všichni hrozně mladý . Všechno tam bylo takový hodně free co se týče výchovy a dodnes nemají ani stanovenej vnitřní řád intru . Jako kdy na jídlo a kdy spát či vstávat jako jo , ale jinak .. V tomhle byl intr číslo 1 jak trestanecká kolonie .
Dvě naprosto odlišný pojetí vlastně stejný služby .