Jak se rozejít s partnerem alkoholikem?

Otázku položila: Anonymní uživatelka #438761 6.3.2022 16:02

Dobrý den,

je mi 24, příteli 29. Vždycky si rád dal večer jedno pivo. Poslední dobou se to o dost zhoršilo. Klidně do sebe hodil pět plechovek Gambrinusu.

Dohnala jsem ho na setkání AA. Byl tam jednou. Vykašlal se na to. Nechal si místo toho předepsat nějaké prášky od psychologa. Že má teď stresy. Snažím se ho podporovat, ale je z toho cesta ven? Já vůbec nepiji. Jedině na Nový rok...pití mi nic neříká.

S alkoholem u přítele to došlo tak daleko, že se musel přestěhovat, bytný s ním měl problém - se sousedem pili tak moc, že došlo k nějaké konfrontaci.... samozřejmě se vymlouval. Že to nebylo tak hrozné a že si dal po týdnu co nepil a měl na to chuť.

Mě pití vadí a hodně. Minulý týden jsem mu řekla jasně, že pokud nezajde k psychologovi řešit své problémy, nebo do nějaké podpůrné skupiny, nebudu se s ním zahazovat. Mám pocit, ze už ani nevím co dělat. Tolikrát jsem po něm uklízela plechovky. Pak mi pokaždé řekl, že si vymýšlím a není to tak hrozné.

Řešili jsme bydlení. Řekla jsem ze jedině za podmínky, že ten problém bude řešit. Nechci se uhnat do něčeho, čeho bych litovala. Včera jsem za ním byla a vyčetl mi, že jsme přeci byli domluveni na pátek. Hned jsem mu sdělila, že na tom teď nejsem psychicky dobře. Psala jsem mu už v pátek esemesku. To dění na Ukrajině atd... chtěla jsem být doma s mamkou. Bydlela jsem čtyři roky v pronájmu a od mamky se nedávno odstěhoval partner (můj nevlastní otec), vrátila jsem se domů. Klape nám to...máme dům, pomáhám ji platit hypo. Na přítele jsem ani neměla náladu. Jsem z toho vyčerpaná. Ani nemám chuť na sex. Je to z něj kolikrát cítit, neuklízí. Neuvědomuje si to. Když jsem mu sdělila své pocity, hned to zlehčoval. Že "to dramatizuju" a vůbec ho nezajímalo mé rozpoložení. Válel se v posteli, u postele dvě lahve vína (vypité) a k tomu 2 plechovky piva. Prý: kdybys přišla včera, nepil bych a byl bych střízlivej. - To už jsem byla naježená. A pak mě začal osahávat. Z čehož se mi dělalo fyzicky zle. Nechtěl si povídat, nic. Opakovala jsem rázné NE. On se urazil. Otočil se a že ať jdu, jestli mam lepší věci na práci.

Tohle pro me byla poslední kapka. Vím, že mám navíc. Po roce vztahu takové peripetie? Zprotivil se mi a nechala jsem si vše rozležet. Už s ním nechci být. Vyčerpává mě to, přišla jsem si jak věc k jeho uspokojení, když na mě opakovaně sahal...nevyslechl moje starosti.

Je hodně zbabělé všude si ho zablokovat a jednoduše ho vymazat ze života? Nebo se s ním mám scházet a vysvětlit mu to? Normálně bych se rozcházela z očí do očí, ale tohle už přešlo mnou únosnou mez.

Ráda bych mu pomohla, ale ne na úkor své psychiky. Všimla jsem si, jak to na mě postupně dopadá. Má někdo podobnou zkušenost? Rozchod s partnerem kvůli přílišné konzumaci alkoholu?

Děkuji Vám.

Odpovědi (podle hodnocení / podle data)

  • Francy6.3.2022 16:32

    Sám řekl, že se máš sebrat a jít, tak jdi. Až se ozve, tak mu jen odepiš, že si tedy šla a byla bys ráda, aby tě už nekontaktoval. Je vážně zbytečný mu něco vysvětlovat, on vidí chybu jen u ostatních, ne u sebe. Ztráta energie na takovou nulu. Hodně štěstí.

  • Neprijde mi jako alkoholik ale ty duševně nemocna, léčit se jdi ty ;) chudak chlap kdyz ma vedle sebe takovou holku co si vystačí s maminkou. Chlapa nehledej nema to smysl ;-)

Přidat odpověď

Ženě nejlépe rozumí žena

V poradně naleznete již 80 106 otázek, kterým se dostalo 271 152 odpovědí a 409 494 komentářů

Přesto jste nenalezla odpověď na svůj problém?Zeptejte se

TOPlist