I don‘t know how I feel (Nevím, jak se mám cítit)

Taky se vám občas stane, že prostě nevíte, jak se zrovna cítíte? Myslím, že je v pořádku nevědět.
Já jsem v poslední době měla docela špatnou životosprávu. Byla jsem s přáteli a rodinou a měla pocit, že jsem šťastná. Pořád mi příjde, že mi něco chybí nebo někdo? Omlouvám se, trochu skáču z jednoho do druhého, moc nedokážu sformulovat souvislý text. Dělala jsem špatné věci, které bych neměla. Hodně jsem se přepínala a málo spala. Jeden člověk mě hodně psychicky vyčerpává, to se na mě taky dost podepsalo. Před pár dny jsem skončila na pohotovosti s totálním vyčerpáním organismu. Pokud jste to nikdo nezažil, tak nemůžete pochopit, jaké to je.
Můj život je zvláštní. Jsem šťastná, mám všechno, co chci. Ale přitom po nocích brečím, že už nemůžu dál. Hodně lidí mi ublížilo, ikdyž třeba jen tím, že odešli z mého života. A já si občas říkám, že už nic necítím, že už nic nechci cítit, protože když čkověk necítí, nemůže ho nic bolet. Já už nikdy nechci mít nikoho ráda, protože vždycky když mám někoho ráda, tak mi ten člověk ublíží.
Občas se cítím jako troska.
Občas se cítím hrozně sama.
Občas se cítím zneužitá.
Občas se cítím smutně.
Ale jak se mám cítit?