Expřítel, do kterého jsem zamilovaná, mě chce, ale nechce vztah...

Ahoj všichni,potřebuji se vám svěřit. Před pár měsíci se se mnou rozešel přítel. Chodili jsme spolu sice krátce, ale i za tak krátkou dobu jsem se do něj zamilovala. Známe se už dlouho a on byl do mě zakoukaný už v době, kdy jsem chodila s klukem, kterého jsem měla před ním. Pořád nemůžu najít logiku v tom, proč se se mnou rozešel. To on byl hlavním iniciátorem, který se mnou chtěl začít chodit, opravdu se snažil, aby byl ten vztah byl co možná nejhezčí, pořád mi psal, nosil mi domů kytky, chtěl se mnou trávit většinu svého volného času, představoval mě všem svým kamarádům, klapalo nám to v posteli. Dokonce pořád něco plánoval, naše společné léto, jak to bude, až budu příští rok na vysoké škole, chtěl poznat mé rodiče, … ale pak se to prostě ze dne na den zlomilo a on začal mít řeči, že má zmatek v hlavě, že si potřebuje všechno urovnat.. Bylo toho na něj v poslední době prostě moc, v práci honička, určité problémy, jeho bývalka, se kterou má dceru mu začala vyčítat, že má na malou málo času, apod.. Poprosil mě, abych mu dala tři dny na rozmyšlení si, co vlastně chce a na urovnání si věcí v hlavě. Během těchto pár dnů mi pořád psal, chtěl být v kontaktu a choval se ke mě úplně normálně jako dřív, ale potom přišel s tím, že není na vztah připravený a že by ho prostě nezvládl. Chyba prý není ve mě, protože jsem pro něj nejzlatější, ale v něm. Přijde mi, že to není z jeho hlavy, protože pokud by vztah nechtěl, tak by se nechoval tak, jak jsem tu již psala (plánování, …).
Od toho rozchodu jsme se už několikrát viděli, vždycky se na mě krásně usmívá, píšeme si a dokonce jsme spolu měli i něco vážnějšího. Pořád mi dává najevo, že mě chce a flirtuje se mnou, když jsme spolu někde venku. Včera jsme si o všem dokonce otevřeně promluvili a já mu řekla, že jej nemůžu pustit z hlavy. Vůbec to netušil a byl překvapenej. Řekl, že ho to mrzí a připadá si jako hajzl., ale vztah pořád nechce. Jsem do něj zamilovaná a nevím, co dál. Zkusila jsem vše - randila jsem s jinýma, nabrala si moc práce, našla si spoustu koníčků. Ale prostě na něj nejde zapomenout. Vím, že do vztahu nikoho nutit nemůžu, ale prostě jej chci. Byla jsem s ním opravdu štastná. Má cenu o něj nějakým způsobem bojovat? Máte s něčím podobným zkušenosti?