Emocni zavislost?
Ahoj holky...uz si nevim rady sama se sebou 
Mam jiz dnes s holkama bavit se,zaroven pritel ma cas,ale rano jde do prace,takze bychom spolu stejne byli jen dnes vecer.Na jednu stranu se tesim na holky,ale na druhou stranu bych byla radsi s nim,premyslim nad tim,ze se dnes neuvidime a uz se prestavam i tesit na holky.Prijde mi,ze jsem emocne zavisla na partnerovi.Chtela bych vsechno delat jen s nim s nedokazu si uzivat zivota bez nej...nebo dokazu,ale nenaplnuje me to tak jak s nim a stve me to,pripadam si nesamostatna nebo ani nevim jak to vysvetlit...
- 17.07.2016 16:11:38 - full.avl změnila kategorie otázky
- 17.07.2016 16:11:16 - full.avl změnila kategorie otázky
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
15.7.2016 14:43
Ahoj
Přesně, ale úplně přesně vím o čem mluvíš. Dá se říct že tím ještě stále procházím ale už takovou tou "nápravnou" fází.
S přítelem jsme skoro 5 let, seznámili jsme se ještě když jsme chodili do školy. Celý týden (kromě školy) jsme bývali spolu, o víkendech sem jezdila domů.. Už jen za tuto chvíli jsem k němu tak moc přilnula, že jsem začala kašlat na všechny koníčky, které jsem měla než jsme se seznámili, už jsem se ani nestýkala s kamarády, se kterými sem dříve byla.. Pak jsem se k němu nastěhovala a to byl konec. Jo, jsme spolu stále, ale časem přišla taková ponorka, že se to nedalo pomalu vydržet a jen jsme se hádali. Jemu vadí že jsme pořád pořád spolu, mně zas vadilo, když chtěl jít někam beze mě... Nemohla jsem už pomalu ani přijít z práce později než on, nechodila jsem nikam ven, vůbec nic.. A to už mi pak tak žralo nervy, ještě když se to spojilo s žárlivostí...
Teď nedávno jsem si ale řekla dost, a začla jsem s tím něco dělat. Je to sice těžké se tomu odnaučit ale jakž takž se to daří...
Radím ti jedno - snaž se nestát se na něm závislá. Nech mu volnost a tu svoji si taky zachovej Za jedno, nebudeš v budoucnu tak jako já litovat co všechno jsi zahodila a za druhé.. budete si jeden druhého víc vážit a užívat si ten čas co budete spolu -
15.7.2016 16:38
Tak v tomhle se trošku vidím. S přítelem se vídáme tak 1-3x týdně a když spolu nejsme pořád na něj myslím a nejraději bych si s ním alespoň psala. Lepší to je když jsem třeba zrovna na brigádě a nemám zase tolik času na myšlenky o něm, ale když mám volno a on je v práci tak mě štve, že třeba neodepíše a nedochází mi, že je zkrátka nemá čas. Žárlivost taky moc dobře znám, ale nějakým způsobem jsem se ji naučila zvládat, protože mu věřím, jen mě občas štve, když vím, že za ten den třeba potká pěknou holku. Je důležitý mít nějaký svůj koníček, výplň času a potom užívat chvíle kdy budete spolu
Určitě se bude taky o to víc těšit, když ví, že máš sama své zájmy a nevisíš na něm Měj se pěkně -
15.7.2016 19:00jsi zamilovaná, to je normální, ale radím ti dobře - na kamarádky nekašli, dost by je to mrzelo a uděláš to párkrát a už tě ani nepozvou... koho budeš potřebovat až se s přítelem pohádáš? KAMARÁDKY
a myslím, že přítel si tě bude vážit více když budeš mít i svoje zájmy a kamarádky a občas dáš přednost něčemu jinému než pouze jemu, protože pak si uvědomí, že tě nemá tak jistou a že na něm nejsi závislá... -
15.7.2016 16:47Ale veď to je láska😊😊a úplne normálne.
