Dítě ignoruje tátu
Dobrý den, měla bych na Vás dotaz, nevím zda se s tím někdo z vás setkal, ale mě to už dlouho vrtá v hlavě a s manželem se kvůli tomu dohadujeme
Dceři budou 2 roky. Od malička se manžel dceři nevěnoval na 100%, vždycky mě to vadilo a chtěla jsem po něm, aby s ní trávil víc času aby měli něco společného. Manžel se hájil tím, že chodí do práce a že je unavený a pak že výchova a starost o ni moje věc. Řekl to sice jednou, ale i tak to dost bolelo. A dneska s ním dcera moc věcí dělat nechce. Skoro všechno chce dělat jen semnou, at koupání, krmení, přebalování, uspávání,.... Občas se nechá obléknout od manžela. Ale i přesto mi vadí, že s ním tráví málo času, bych si potřebovala orazit, ale jak zjistí, že tam nejsem, hned se po mě ptá a hledá. Ale když jsme u babičky, tak s ní vcelku pohodě vychází, i když jsem u toho já. Poradte mi prosím, včem může ta chyba bít nebo je to jen puberta u dětí? Já si osobně myslím, že to je proto, že s ní trávil málo času, když byla malinká.
Děkuju moc za reakce a odpovědi.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
23.5.2014 12:01
nějak mi z tvého popisu přijde, že jsi to ty komu to vadí, ale o partnerovi se nezmiňuješ. Jemu zřejmě tento stav vyhovuje a s tímto přístupem s tím budeš těžko co dělat.
Nemusel by být problém jim vymyslet nějakou společnou aktivitu, kterou by pravidelně provozovali jen ti dva spolu a ty v tu dobu měla volno pro sebe. Ale to by musel i tatínek chtít a hlavně se zapojit. -
23.5.2014 12:11jestli si potřebuješ orazit tak se sbal a jdi s kamarádkou na kae nebo do kina a nech je doma společně, oni to zvládnou neboj.a vypni si mobil! někdy děti visí na matce a po čase je to přejde, ale to neznamená že s tím děckem musíš být 24 hodin denně.
-
23.5.2014 13:08
Ahoj, já jsem na tom podobně. Manžel jezdí pryč na celé týdny do práce a doma je většinou o víkendu, přes zimu pak třeba tři měsíce. Je to hrdý otec, který věnuje malému maximum času, co může a přesto je spousta věci, které s ním malý dělat nechce. Musím být stále po ruce. Navíc, když už je manžel doma, tak se mi zdá malý zlobivější, protože samozřejmě je tatínek benevolentnější. My jsme si s manželem nastavili režim tak, že on vždy, když je doma, koupe a v neděli dopoledne chodí ven. To si dám vanu nebo udělám nějakou práci, kterou s malým nezvládám. A občas si orazit můžu, protože malý s ním vydrží celé odpoledne, jen musí mít vše nachystané a popsané, jako bych byla doma. No pokud někam nejdu, tak jsem prostě po ruce. Taky mě to stresuje, ale nevím, jak z toho ven. Od malého to cítím tak, že je prostě navyklý na určitý standard a toho se nechce vzdát. A taky mi připadá nadšený, když jsme prostě všichni spolu. Jako by chtěl z té situace vytěžit maximum....a tak asi musím vydržet...
-
23.5.2014 20:56ahoj,mame doma totez,co popisujes.....chce to cas a hlavne at zacne byt s malou casteji.
