Deprese
Cítíte se taky někdy jako by jste byla na celém světě sama a nepotřebná, prostě osamělá? A máte chuť si něco udělat, aby jste se nemusela trápit? S klukama mi to nevychází (vždycky se zamiluju do kluka, který mě bere jako kamarádku nebo mě jen využívá). Skoro každou noc probrečím a nechce se mi žít. Nevím co s tím. Je mi 17 a na svůj věk si připadám až moc deprimovaná.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
6.10.2014 17:14Promiň, ale v 17ti mi přijde trochu "ujeté" tvrdit že "se vždycky zamiluješ do kluka, co tě využívá....atd... ). Vždyť máš celý život před sebou, jsi teprve ve fázi, kdy se měníš z dítěte v dospělou ženu. Chápu, jaké to je mít psychické problémy. V 18ti mi zjistili poměrně vážnou nemoc, byla jsem z toho vyklepaná, vystrašená, bála jsem se, co se mnou bude. Neměla jsem chuť nic dělat, v noci jsem brečela, špatně spala, byla protivná. Výsledkem toho bylo, že jsem se vykašlala na příjmačky na vysokou, takže k depresím z nemoci se přidaly i deprese z toho, že nebudu mít po maturitě kde studovat.
Trvalo asi 2 roky, než jsem se z toho SAMA dostala. Celou tu dobu jsem měla obrovskou podporu - moji rodiče a můj přítel. Ti samozřejmě neměli o mých černých myšlenkách ani potuchy, ale už jenom tím, že tady pro mě byli, mi pomohli. Dnes už bych nebyla tak blbá a nemyslela si, že sama ztrhám svět, šla bych si pro pomoc. Svěřila se. Není to snadné, ale jakmile to dokážeš, strašně se ti uleví. Řekni to, co cítíš vašim, kamarádce, známému, prostě komukoliv, komu věříš a kdo tě bude poslouchat. Už jen to, že tě někdo vyslechne a řekne svůj názor z jeho pohledu, hrozně moc pomůže. Snaž se mít přes den program, zaměstnej si hlavu i tělo - "dělání, dělání, všechny smutky zahání" - a to je veliká pravda. -
6.10.2014 17:22Říká se, že co tě nezabije, to tě posílí. Drž se, bude líp. Tenkrát jsem tomu nevěřila, ale taky jsem si svým prošla a když na mě teď padne nějaká depka, udělám si chvilku čas pro sebe, zalezu někam, kde se můžu v klidu vyplakat, a vím, že to přejde, že zase bude něco, co mě bude bavit.