Dalsi "srdceryvny" roman

Holky asi uz se z toho zblaznim. Nevim kudy kam a hlavne jsem v tehto vecech strasne zbrkla, neumim byt trpeliva. Kdo mate chut si trochu pocist, tak smele do toho.
Pred dvema mesicema jsem se seznamila s jednim klukem. Od zacatku to bylo perfektni, seznamili jsme se na netu. Asi tyden jsme si psali, pak se sesli a bylo to tam, rekla bych z obou stran. Tri tydny jsme se chovali fakt jak zamilovanej parecek. Ja bych se tak klidne chtela chovat dal, protoze jsem v tom az po usi, ale on se mi pak sveril s tim, ze kdyz mel jeden dlouhej vztah (pres 2,5 roku, ale nevim jak dlouho je to zpatky), tak do toho dal vsechno. Byl u nich pecenej varenej, docela kaslal na kamose, s jejima rodicema si perfektne rozumnel. Pak prisel ten problem, ze ta holka mela nejakej "uro-problem" a nemohli spolu spat, pul roku od toho co spolu chodili. Takze spolu byli dva roky, nespali spolu a ona mu nejak kecala a spala s nejakym svym kamosem. Cely dva roky a od toho kamose se taky nakazila tou "nemoci", nvm co to bylo zac. To ze z nej takto skoro verejne delala dva roky neskutecnyho blbce a odmitala s nim spat, se ho samozrejmne dotklo a nechalo to v nem jakysi blok. Od ty doby mel asi pet, sest holek. S nekteryma jen tak spal, potreboval si dokazat, ze na to ma, po tom svym zazitku. Se dvema zkousel i chodit, ale pry to neslo. Popsal mi to slovy, ze kdyz mu nektera rekla, aby ji objal nebo tak, tak to ukoncil, ptz ma proste blok se do nekoho zamilovat a "odevzdat se mu", ze se boji dalsiho zklamani. Ptala jsem se ho, jestli se mnou chce byt a odpovedel mi timto. Zeptala jsem se ho, ptz jsem z nej citila jakousi odtazitost behem poslednich dvou tydnu a on to samozrejmne taky poznal. My jsme spolu behem toho mesice a pul, co jsme spolu byli, spali, v posteli to klapalo vyborne. Dodal, ze se proste neciti na vaznej vztah, ze nevi jestli to dokaze, ze nevi co vlastne chce. Pry ve me nasel to, co dlouho hledal (ptala jsem se ho proc si teda daval tu seznamku na netu), ale ze najednou proste nevi, ze ma strach. Rekla jsem mu, ze tady to ma (me)-chcela jsem mu byt oporou a on ze "nevi". Ze chce neco mezi sexem a vztahem a ze se se mnou nechce rozejit. Jenze ja jsem to nerozdejchala, nechci nekomu delat jen nejakou matracku (jestli mi rozumite). Tak jsem se s nim rozesla s tim "ze na toto ja nemam". Rekl (napsal-musela jsem to udelat po sms, doted se za to stydim, ale ja v techto vecech byvam dost netrpeliva-nemela jsem prachy na bus tam a zpatky, kde mam bydleni pri VS, ale to on nevi, takze me ma asi za peknyho sraba) mi na to, ze ho to mrzi, ale ze to respektuje a kdyz si to rozmyslim, ze me rad kdykoli uvidi. A ja na to: "nemam si co rozmejslet, uzij si to." Byla jsem nastvana a v afektu, ptz jsem si myslela, ze se taha s jinou, ale to je jeho asi nejlepsi kamoska, o ktery si mi parkrat zminil, ale nerekl mi jmeno. Takze doted vlastne nevim. Je to tyden, co jsem ho pustila k vode. Brala jsem to jako konec. Driv jsem mu rekla, ze kdyz se se mnou nekdo rozejde, tak ze u me skoncil, ze neverim na slepovany vztahy. Ted jsem se ale rozesla ja a nevim co mam delat. Strasne mi chybi, myslela jsem ze ho uz nechcu nikdy videt, ale hrozne me zuzuje a trapi to, ze bych ho uz nemela nikdy videt nebo neco. Porad se snazim byt necim zamestnana, nemyslet na to, neresit to, ale at delam co delam, myslim na nej. Myslim na to, ze bych ho vytahla ven se projit, az budu v brne, jen tak kamaradsky, ze bych mu to nejak vysvetlila - aby kdyz uz nic, abych nebyla za sraba co se rozchazi pres sms. Na druhou stranu me napada, jestlijsem na to moc netlacila na to ze to byl jen mesic a pul. Jestli jsem to ja nebrala moc vazne a jeho to nevydesilo. Mam se pokusit o druhou sanci? Vytahnout ho ven a nejak mu to rict? Prinejhorsim me jen odpalkuje (tak jak ja jeho), ale aspon bude mit dusicka klid. Ted 31. ma jet na tyden do italie (s tou svoji partou i s tou asi nej kamoskou). Mam pockat az se vrati nebo se sejit predtim? Aby mel treba cas si uvedomit ze u chybim nebo tak... Ted spolu absolutne nejsme v kontaktu, chtela jsem zapomenout, jenze to proste nejde. Kazdej vecer brecim a je mi smutno. Jeste bych dodala, ze kdyz jsme spolu byli, tak byl na prasky z toho, ze byl doslova od rana do vecera v praci (je mu 25 (me 21), oba VS, ale jeho rodice jsou rozvedeni a ani jeden mu nedava penize, takze si na vsechno vydelava sam).