Dala jsem mu najevo, že se mi líbí a on si mě nevšímá

omlouvám se, bude to delší.

Poprvé jsem ho viděla myslím v roce 2009, kdy jsem s ex-přítelem jako doprovod šla do obchodu, ve kterém ON pracuje. Hned jak jsme se uviděli, nemohli jsme ze sebe spustit oči, byla jsem úplně mimo, i on, cítila jsem mezi námi obrovskou, nepopsatelnou fyzickou přitažlivost. I můj ex- přítel si toho všiml a měl nějaké narážky, ale už si to přesně nepamatuji. Od té doby jsme se párkrát potkali ve městě, on mě pozdravil vždy první, usmíval se a já "to" mezi námi pořád cítila a jsem přesvědčená, že i on. Když jsme se potkali ve městě začátkem listopadu (11/2014), podíval se na mě tak, že mi to nedalo pár dnů spát a rozhodla jsem se do toho obchodu zajít koupit nějakou věc, i když jsem ji vůbec nepotřebovala. Vypadal překvapeně, flirtoval se mnou, díval se na mě svůdným pohledem, zdržoval mě, abych hned neodešla. Odcházela jsem samozřejmě úplně mimo. Nemáme skoro žádné společné známé, vím jen jak se jmenuje, pracně jsem sháněla jeho číslo, které mi nakonec jeden kamarád zjistil. Napsala jsem mu sms, ve které bylo, že se mi líbí a pokaždé, když se na mě usměje, mám hezčí den a že je škoda, že se téměř neznáme. (já vim, je to blbé, mohla jsem napsat něco lepšího, co už). Podepsala jsem se jen jako B. (začátek mého křestního jména.) Pak mi ale došlo, že jemu nemusí dojít, že jsem to psala já a možná ani moje jméno nezná. Tak jsem se do toho obchodu tento týden (11/2014) vydala znovu, opět se záminkou něco koupit. Šla jsem tam s úmyslem, že když bude dobrá atmosféra, někam ho narovinu pozvu nebo mu řeknu, že ta sms byla ode mě. Pro případ, že bych nesebrala odvahu, napsala jsem na papírek: " ta sms včera byla ode mě". I když tam měl jiné zákazníky, hned se začal věnovat mně, opět to mezi námi jiskřilo, pořád mě rozesmíval, pohladil mě po ruce, opravdu hodně okatě se mnou flirtoval. Protože tam ale byli ti lidi, neměla jsem odvahu a když se mě nakonec zeptal, jestli pro mě může ještě něco udělat, řekla jsem ano, přečtěte si toto a dala mu papírek do ruky. Vypadal potěšeně, naposled se na mě vřele usmál a šla jsem. Byla jsem přesvědčená!! že mi od něj přijde sms, ale jsou to už 2 dny a nic. od mého známého vím, že ženatý není, ale jestli je zadaný, to on neví a já to nemám jak zjistit. Doufala jsem, že navážem nějakou komunikaci konečně… a nic. alt Nemůžu na něj přestat myslet. Jsem asi platonicky zamilovaná, stačila by mi i jedna noc s ním, cokoliv. Proč mě ale ignoruje? Kdyby mi aspoň napsal,, Líbíš se mi, ale promiň, jsem zadaný", tak bych to brala, ale toto mě neskutečně žere. Teď nevím, jestli vypadám jako idiot a mám se tomu obchodu vyhybat anebo tam třeba po čase zajít znova a naťuknout ho, proč mi neodpověděl.