Co je zase tohle?
Holky, potřebuji radu a možná i povzbuzení, že to zase přejde
To že máme problémy s jídlem a trávením už vím, v 5 měsících trpíme stále na šílené koliky, nic moc nezabírá, ale co se dá dělat
Bohužel k tomu se Nám teď od 4 měsíce přidal hysterický pláč - asi strach z cizích lidí, malý Nám bojkotuje veškeré hlídání, já se z toho zblázním Je někdo, kdo si to taky prošel a má nějaké rady, jak to zmírnit? I návštěvy jsou u Nás provázeny šíleným řvem
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
28.2.2016 13:11
Koliky nás minuly, ale o tom druhým problému bych mohla napsat knihu. Malej od narození nebral nikoho jinýho než mě. Jak se objevil jiný člověk, řval a řval a řval. Ve dvou nebo třech měsících snesl tatínka. Babičky a spol jedině tak, že ho vzali ven v kočáru, to mu bylo srdečně jedno, kdo ho veze, ale běda, jak na něj měl někdo sáhnout... (takže hlídání probíhalo v kočárku, prostě hlídač vyjel na potřebnou dobu na vycházku). to trvalo no, nechci strašit... do roka a čtvrt... pak už si pamatoval babičku, tedy moji mamku, která nás týden co týden pravidelně navštěvovala. A přestal se jí bát, už jí dá ruku, mazlí se, směje se, hraje si s ní. Ostatní příbuzný ale dal ořvával. Hlavně chlapy. Teď v roce a tři čtvrtě se to dost zlepšilo. Pamatuje si babičky, dědy, neřve, když je vidí, nechá se pohladit, max se ze začátku stydí. Na ulici ukazuje na lidi a říká, že je to pan nebo paní. Zvědavě kouká, i když se stydí. Takže u nás to byl běh na dlouhou trať. Když jsem to říkala dr., byla trochu rozpačitá, ale když jsem jí řekla, že děti a zvířata má malej rád, tak se uklidnila. Obrň se tedy trpělivostí, nenuť ho lidem do náruče a nech ho samotnýho, ať si lidi ozkoumá. My řešíme návštěvy tak, že příchozí si dítěte vůbec nevšímá a tak po 15 minutách dítě zjistí, že mu nic nehrozí, a začne se chovat normálně a třeba si i s návštěvou hraje. Prostě je to stydlivý introvert. Situace se vždycky každopádně zhorší po návštěvě dr...
-
28.2.2016 14:13Pokud vím, tak separační úzkost je až v 8. měsíci. Změnilo se u vás něco v tom 4. měsíci? Nepomohlo by jít na něj pomalu? Malá si na všechny příchozí musí zvyknout - nejdříve na ne kouká ode mě z náruče a když je vše ok, tak teprve na ni mohou sahat nebo si jít hrát, když je někdo moc unáhlený a nezná ho, tak se taky stane, že dostane hysterický záchvat
-
28.2.2016 15:13My jsme tohle měli taky od druhého měsíce a až do čtvrtého.Řvala když někoho viděla běda jak se na ní jen někdo podíval .Brala jen mě a přítele. Pak jak když utne.A dneska?Naorosto v pohodě. Na všechny se směje ,pochová se,spí u babičky přes víkend. Taky do dneška nevím co to bylo.Ale jsem ráda,že je to za námi.
-
28.2.2016 15:37Synovec takhle od malicka ztropil silenou scenu na vsechny krome rodicu a babicky. A to i kdyz jsme ho na navsteve nechali uplne v klidu. Preslo to az casem… odhaduji tak rok a pul? Ted jsou mu 3 a je porad stydlivy, ale nastesti uz nedela sceny
-
29.2.2016 7:21Ahoj, nam to zacalo v tom 5 mesíci, nepomahalo nic jen cas, v 8 mesici prisla separacni uzkost a to se jeste zhorsilo, samozrejme ze z toho prarodice byly nestastni ze si ji nemuzou pochovat .Ale v 9 mesici se to konecne zlomilo, chtela jen hlidat od babicek maminku potrebovala jen kdyz mela hlad, byla unevena, nebo ji neco bolelo, dokonce spinkala i u babicky a rano se ke me nejak moc nehrnula a ted ve 13 m zase zmena, s pritelem jsme si vyrazili jeden vecer na zaklade toho jak to mala krasne zvlada s
babi a ze jsme dva roky nikde nebyly, no a uz to takovy med nebyl uz si chvilinku poplakala ale nic hrozneho, no hpld je zase mamincina ale musim zaklepat uz to neni takovy extrem jakk driv ze by se nani nesmel nikdo podivat jen ma nalady, odkoho se necha pochovat pohladit a kdy
