Co chce...

Ahoj Všem,chtěla bych se zeptat na Váš názor..
Mám kamárada se kterým sem chvíli chodila pak jsem se s ním rozešla.Když se začala chodit s jedním chlapíkem a už sme spolu i žili znovu jsem se s ním začala bavit a začala k tomu kamaárdovi jezdit,třebas sem se pohádala s přítelem a odjela k němu na víkend jen jsme kecali čučeli na filmy...Když sem se s přítelem za hrozných podmínek rozešla okamžitě mi nabídl Azyl a od té doby jsem mu třeba uklidila a čučeli jsme stále na filmy a mlčeli i kecali a jednou sme se spolu vyspali..po té chvíli klid ale jezdila a trávila čas s ním jakoby se mezi námi nic nestalo.Nyní jsem se rozhodla že už nemužu být u sebe v bytě a dohodli jsme se že se k němu nastěhuju..od tý doby sme spou začali spát..žijeme jako pár i když se stěhuju k němu jako spolubydlící tak spíme ve společné posteli a finance neřešíme nic prostě se o ničem nebavíme..Vím že bychom si měli popovídat jak to vídí,ale já nemám odvahu jelikož nechci být jak nějaká puberťačkqa a tak co chodíme spolu?Od té doby co se k němu pomalu stěhuju mi vaří stará se o mě pokaždé když si něco vymslí řekne že to dělá pro nás..Když přijede jeho kamarád tak se ke mně neprojevuje ihned jak sme sami objeme me líbá a hladí..Nevim jestli sem kámoška na sex,přítelkyně..Vždycky když si s ním chci promluvit je to jako kdyby mě někdo zacpal v tu chvíli pusu jakoby nebyl ještě ten správný čas se zeptat.jednou mi řekl at nechám vše plnyout osudu.Když sem s ním mám pocit že je vše tak jak má být,ale chybí mi ta náklonost ..sám se mě zeptal že se mu zdá že se k němu bojím přestěhovat a to je pravda protože ho nechci kvuli nějakým kravinám ztratit.Takže tuhle hru už hraju Dva měsíce a začíná mi to lézt na mozek.Mám ho v hlavě,ale strach mě nedovolí cokoliv říct a udělat.Jakmile udělám k němu krok já jakoby on udělal krok zpět a zase naopak..co stím?Díky moc