Až moc čistotné dítě
Děvčata možná to bude znít divně, možná se obávám zbytečně a plaším, ale mám doma 15měsíční holčičku a je hroznej "cimprlich". Všichni říkají že mohu být ráda a že mám doma šikulku, ale nějak mě to trápí. Jen co začala jíst sama tak nesnese, když má umazané ruce a oblečení. Brumíky (i jiné ňamky) ji musím držet já protože ji nejsou příjemný na dotek. Má oblíbenou hračku opici na té když je smítko tak ke mě přijde, říká ee a musim to sundat nebo umýt. Doma musím mít neustále naklizeno jinak je nesvá a pořád chodí a říká si to své ee a divně na mě kouká. Ne že bych neuklízela ale ona se mi zdá až moc náročná. Nedej bože když si umaže boty nebo se na ně přilepí sníh to se nehne z míta a pláče a zase to její slavné ee. Výhodu to má tu že nesnese plínky takže asi od roka je bez plen a na nočníček začala chodit víceméně sama z čistotnosti. Vše musí být srovnané. Nevím co s ní neustále mám čistou utěrku v ruce a utírám nepořádek a špinavé části těla. To se mám asi na co těšit, ale utěšuju se že ji to "třeba přejde". Tak jsem se vypovídala a děkuji jestli to někdo dočetl až sem. Nějak je mi lehko na dušičce. Pa Iva
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
6.12.2010 8:50Tak to já mám doma zase strašné čuňátko /14 měsíců/. Je věčně zamatlaný, zeslintaný, případně pozvracený a dělá hrozný čurbes. Pořád ho převlékám a uklízím
Každé dítko je prostě jiné, asi bych se tím moc netrápila. Však ono se to nějak vyvrbí )) Hlavně doufej, že jí to vydrží až do puberty. To bývají některé holky docela prasátka. Takhle budeš mít o starost méně. -
6.12.2010 8:54Ahoj tak moje ségra měla přesně takovýho kluka, vydrželo mu to asi do 3 roků a teď když k němu přijdeš do pokoje, tak si vzít protichemický oblek a o tom ostatním ani nemluvím. Možná ji méně vycházej vstříc v tom, že ji stále utíráš a uklízíš, řekni to je dobré, to nic není. Psychicky jí to její trénování čistoty podporuješ tím, že pokud řekne ee, ty jdeš a hned reaguješ jako že opravdu ee. Když si toho nebudeš všímat, tak ji to po čase přejde. Soustřeď se jen na to ee, co chceš ty sama. Vše co u dětí podporujeme, se rozvíjí a proto reagují jak reagují. Snad jsi to pochopila, když budeš mít otázku napiš do vzkazů Papa
-
6.12.2010 9:51Haha, jako bych slyšela svoje vlastní rodiče. Já jsem byla prý přesně taková a naši ze mně byli na prášky. Dokonce ani na pískovišti jsem si nechtěla hrát, protože při každém doteku s pískem jsem začala vřeštět. Já tedy nevím, co se mnou dělali, zda mi to vysvětlovali...asi se snažili. Každopádně tě ale můžu ujistit, že teď je ze mně úplně normální člověk a nejsem psychopat na čistotu, jak se rodiče báli
-
6.12.2010 10:08Teda ta mala ti dava kapky
)), ja bych ji na to proste kasala. Kdyz se budes chovat, jakoze je normalni tohle prehaneni, jen ji v tom budes podporovat. Proste ji nechej vriskat a postupne otupovat na spinu . Drzim ti palce, urcite to bude chtit hodne trpelivosti . -
6.12.2010 10:11
Ahoj,přesně to samí měla segra s klukem...dyž se to stalo poprvé,nebo si toho poprvé všimla,bylo to tak,ona mu dala jídlo at se v nem rejpá sám,najednou děsnej řev a ona se bála že mu to dala horký..trvalo jí než pochopila že mu vaadí že to má napatlané na prstíku
jak šel čas,začal třebas sám chodit čurat na wc-to mu vadilo,zvedat to prkénko a beda dyž měl jít u někoho jiného,takže nočník měl pořád rači a to dost dlouho...jídlo rukama nejí do dnes,dostane kuřecíé stehno a nimrá ho vidličkou bude mu 10let.A pamatuji jak sem si s nim hrála,meli sme na zemi plno autíček a on mi pořád dirigoval jak a kam se kterým mám jezdit,odešel se napít tak sem mu to ze srandy přeházela...on jen přišel,zkoukl to,nic neříkal všecko si přestavěl do puntíku tak jak to měl než odešel ajakoby nic sme si hráli dál zatím se ho ta čistotnost drží,ale nejhorší budeš mít asi za sebou,soudím dle něho...nejhorší to s ním bylo když neuměl mluvit... -
6.12.2010 10:11Ahoj, je super že to řešíš a všímáš si, to je asi to nejvíc co teď můžeš dělat. Možná se trochu snažit u toho říkat "to nic není" aby neměla takový pocit že je špatné mít drobek na hračce. No a hlídat aby to nepřešlo v nějakou kompluzivní poruchu - znám případ chlapečka, který si ze stejného důvodu myl ruce tak, až si poškodil kůži. Takže jestli to nepřejde do takového chronického stádia, tak bych to asi jen hlídala.
-
6.12.2010 12:47Buď v klidu, mám doma naprosto to samé, dokonce bere miminku vlhčené utěrky a utírá si čistou pusu, tchýni buzeruje (nemá tak naklizeno) za každé smítko na zemi a je okamžitě v takovém protstředí nervózní a nechce tam být nebo začne věci sám rovnat, nejlepší hračkou je vysavač. Má to ale po mě, jsem stejná a můj ta´tka je to samé. Ptala jsem se na to psychologa, připadala jsem si taky nenormální, ale po testech mi řekl, že jsem tak čistý melancholik, že se ani nediví. Pak jsem o této povaze hodně četla a jsou i případy, které si rovnají toal papír správně na držáku a rovnají věci na mm. Prostě je to dáno přírodou a jako cholerici lehce vybouchnou, melancholici vyžadují pořádek, pevný řád a dokonale zorganizované a uklizené věci,jsou to puntičkáři a jsou velmi tvrdí i k okolí. Od té doby to neřeším a jsem v poho, dítě je po mě a co, aspoň se nemusím s ním dohadovat, že má rozházené hračky a pocintané triko
))))))))))))
