Asi příliš žárlím
Holky,je to normální? - Poslední dobou žárlím ještě víc. Snažím se příteli věřit, ale pak najednou začnu bezdůvodne podezírat. Žárlivost se snažím v sobě dusit a nechci ji dávat tolik před přítelem najevo, i když ne vždycky se mi to povede, ale žádnou hysterickou scénu jsme neudělala. Tuhle mou špatnou vlastnost podporuje FB, někdy mi jen stačí, když vidím, že se přítel po akci s nejakou dívkou spřátelil, když lajkuje fotky, nebo společně takhle s někým komentuje status, který se týká té akce na které byli... on sám mě často provokuje, protože už to vycítil, ale asi netuší jak je to u mě někdy silné... někdy mi v hlavě pobíhají u ruzné myšlenky a představy, nechci aby se to stupňovalo a náš vztah to ohrozilo, jsme spolu +- rok, vím že mi věří, ale já se mu spíše snažím věřit, nic se v minulosti nepřihodilo ani nízkým sebevědomím netrpím, asi je to i tím, že mám strach , že ho ztratím, bojím se konkurence a vím, jaké některé holky jsou:/...jaký má te na to názor? a měla bych mu o těch mých stavech žárlivosti říct? nějaké zkušenosti máte? děkuji za odpověď
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
11.8.2014 14:25Ahoj, já měla podobné období. Nic jsem nikomu neřekla a asi bych to udělala stejně i teď. I když já nejsem osoba, která se svěřuje a něco s někým často a hodně řeší. Jen jsem to v sobě "dusila ". Nakonec jsem oplatila stejným metrem. Psala si, chválila, lajkovala... otočilo se to, asi se cítil stějně jako já a tak to divné období samo vyšumělo
-
11.8.2014 14:25
Já mám zkušenost jen jako oběť žárlivce, a to chorobného. Ten si ale bohužel na rozdíl od tebe neuvědomoval, že by měl nějaký problém, a ta špatná, tedy nevěrná mrcha, jsem byla já. Klidně bych o tom příteli řekla. I o tom, že ti ta žárlivost vadí. Společně třeba najdete nějaké řešení. Pokud by ale přetrvávala, pak je asi nejlepší vyhledat odbornou pomoc. Ač to ze začátku vypadá nevinně, žárlivost může přerůst v psychickou poruchu.
-
11.8.2014 15:00podle mě je žárlivost né důkazem lásky, ale důkazem nedůvěry
