Anketa: přijmutí miminka starším sourozencem

Otázku položila: Bývalá uživatelka #35728 29.6.2012 14:02

Ahoj holky, jen by mě tak zajímalo jaké máte kdo zkušenosti s tím jak vaše starší dítko přijmulo novorozeného sourozence, event. jak jste to řešili.
Mám tříletou holčinu a brzy se jí narodí brácha. Hrozně se na něj těší, ale má takovou tu naivní představu, že s bráškou si hned od začátku užije kupu legrace, budou si spolu hrát a povídat, zkrátka že bude mít rovnocenného parťáka. Tak bude asi nemile překvapená, že ten očekávaný sourozenec bude zatím jen malý uzlíček, který jen leží, papá, kaká, brečí a vyžaduje pozornost a nic moc zábava s ním zatím není. Tak jsem zvědavá jak to vezme. Jak to bylo u vás? Díky.

Odpovědi (podle hodnocení / podle data)

  • Já mám dva synovce, jsou také 3 roky od sebe. Ten starší to zprvu nesl docela těžce, tak do toho roku, jak říkáš, žádná sranda, všichni se na toho malého jen usmívali a muchlali se s ním. Ale my jsme velká rodina, jsme 4 sourozenci, takže jsme se vždycky snažili, aby ten starší neměl pocit, že je nahrazován či ošizen. A tak to vlastně děláme do teď - jeden si hraje s jedním, druhý s druhým, i když si hrajeme dohromady, tak jeden hlídá jednoho a druhý druhého. Když jim doneseme nějakou sladkost, tak dostanou oba, buď to stejné, nebo jen v jiné barvě, aby viděli, že si nemají co závidět. A když jeden dostane hračku, tak se tomu druhému vysvětluje, že si ji může půjčit, nebo že se budou střídat. Myslím, že se to vyrovnalo až teď, nejmladšímu je 1,5 a jsou super dvojka, jakmile se jeden někam ztratí, druhý už ho hledá :), jakmile dělá něco jeden, druhý už chce taky. :D Zrovna včera jsem se smála, když ten starší venku čůral, tak ten mladší si rval dolů plínku a chtěl taky. :D Jsme rádi, že to teď je takhle skvělé, jsou to naši mazlíci. :) Ale občas to stálo dost nervů a vysvětlování, ten starší mladšího odstrkoval, šťouchal do něj, tak jsem mu vysvětlovala, že strejda je můj brácha a já ho taky netluču, tak že on bráchu taky nesmí.
    Ale snad to bude u holčičky lepší hned od začátku, zapojuj jí, aby ti třeba pomáhala, asistovala, když budeš malého přebalovat, koupat (třeba jen něco donést, podat). Hlavně teda pořád dokazovat tu lásku, nepřestat se s ní mazlit, to hodně na toho našeho staršího zabíralo. :)
    Hodně štěstí, ať porod má hladký průběh, aby měla holčička zdravou maminku i brášku. ;)

  • Ahojky, my to vidíme u sestřenice přítele. Má malou skoro 3-letou holčičku a my zase ten malý řvoucí uzlíček :-) Nejenže je vidět, že na malou žárlí, kdykoliv si někdo od nich malou chová, ale když jsme na návštěvě, tak nás zase posílá pryč, ať už jdeme, že už tam Terezku nechce :-) Sama jsem zvědavá, jak se s tím poperou, když je malá zatím rozmazlovaný jedináček a oni se teď dozvěděli, že zase čekají...Asi je u těch starších sourozenců dobré podpořit jejich smysl pro povinnost, že už je velká/velký a bude mamince s malou/malým pomáhat, aby mělo dítě pocit, že je pořád to důležitější a že se s ním počítá a nebude odsunut na druhou kolej ;-)

  • Mě bylo 9, když se narodil brácha, na sourozence jsem se hrozně těšila a dívala se na něj i když spal, po roce se narodila ségra a já se musela o bráchu dost starat a náš vztah to upevnilo ještě víc. Ale to je i tím větším věkovým rozdílem, byla jsem spíš jako druhá máma. Jinak co si pamatuju, tak brácha ségru přijal moc hezky, jsou od sebe o rok a čtvrt a bylo to úplně v pohodě, spíš až když byli větší, tak začaly rozbroje a ta pravá sourozenecká rivalita :D. Já bych se toho nebála, mimčo si získá každého ;-)

  • neteř měla necelé 4 roky, když se jí narodil bráška. Malou na to připravovali, brali ji na ultrazvuk, aby se podívala na miminko, pomáhala doma s přípravami a na brášku se těšila. V porodnici z něho byla nadšená, když se na brášku přišla podívat, tak ten tam proni měl připravený dáreček (to by se prý tak mělo dělat, že starší dítě dostane od mimča nějaký dáreček). Probémy začla dělat asi až po první týdnu s bráškou doma, vyloženě si vynucovala pozornost, zlobila, dělala strašný bengál, zrovna když měl bráška spát, tak mu ječela u ucha, šťouchala do něho, křičela, že ho doma nechce. Když se vyvztekala, tk ho zase pusinkovala a hladila mu ruku. No měla s tím sama co dělat. Pi pár týdnech to přešlo a bylo to fajn, malá dokázala brášku zabavit, byla ve věku, kdy se ráda předváděla a malý bráška byl skvělý divák, říkala mu pohádky, básničky, no rpostě stali se z nich fajn parťáci a brášku by nedala. Ona je stále taková křehká princeznička, zatímco její bráška je neohrožený darebák, co se nebojí nikoho. Prostě jedno dítě introvert jak blázen, druhé přesný opak. Rodičům dávají zabrat, ale jsou fajn.

  • Ahojky, mojí malé budou skoro 4 roky až se jí narodí bráška, tak jsem na to sama zvědavá, zatim je nadšená, pusinkuje mi bříško a maže a ptá se kdy už vyleze z bříška...:-D Zatim mě má jen sama pro sebe tak proto je to v pohodě si myslim, ale až bude malý venku tak se budu snažit ji zapojovat v péči o mimi, aby se necítila odstrčená, tak uvidim jak to dopadne...

  • ahoj, dcera bude mít v době narození mimča 12 roků. zkušenosti má se sestřenicemi co jsou o 6 a 9 let mladší a zvládala to dobře. akorát si z ní v té době dělali chůvu, tak to chvilkama špatně nesla, tak doufám, že se téhle chyby vyvaruju ;-) ale jak holky povyrostly, tak se situace taky zlepšila.
    3 roky od sebe není tolik a po těch prvních problémech do toho roku si aspon spolu budou moct hrát ;-)

  • Já jsem měla 6 let, jak se narodila mladší sestra a přijala jsem ji úplně v pohodě.
    Ale můj přítel měl asi 3 roky a mladšího bratra odmítal a řekl mamince, že ho má vrátit, že ho nechce :D
    Je to asi o náhodě ;)

  • Náš malý - ten starší měl necelých 3,5 roku, když se mu narodil bráška - a za měsíc nastupoval do školky, byl zprvu zlatíčko - podával plínky.....neprojevoval zvýšenou žárlivost - jak že se chtěl více mazlit nebo tak. Koukal jak kojím, žádý problém nebyl. Teď ( má 4 roky a 3 měsíce ), Kubíček bude mít měsíců 11 se situace změnila. Jednak i tím, že začal chodit do školky, kde ledasco pochytil, tak je lakomý, Když si KUba - ten mladší - vezme nějakou hračku ( i ne třeba jeho - a pokud jeho je to o to horší ), tak si s ní chce hned najednou hrát ( přitom předtím dělal něco úplně jiného ), není na něj nějak agresivní, že by ho bil, ale někdy do něj šťouchne, či ho plácne nebo mu nadá, projevuje i náklonost k němu - že se ho snaží obejmout, ale takovým hrrrr způsobem, že Kuba už začíná být alergický, když mu Mareček něco bere - hned ječí. Taky začla dost odmouvat a být nepostlušný - ale to jsem se dozvěděla, že je to reakce - jak na sebe upoutat pozornost - i negativní reakce z naší strany - je reakcí - takže ví, že je vnímán. Doporučuje se, že by máma měla dát na hlídání mimonko taťkovi či někomu z rodiny a věnovat se - procházka atp, jen se starším sourozencem - ne jen, když miminko spí - starší dítě vnímá, že je pro něj vyhrazená určitá doba. Takže my jsme teď ve fázi jakéhosi " boje" :-) ale věřím, že se to zlepší. Taky se chce více potulit a občas se chová jo to nejrozmazlenější děcko...

Přidat odpověď

Ženě nejlépe rozumí žena

V poradně naleznete již 80 212 otázek, kterým se dostalo 271 560 odpovědí a 409 736 komentářů

Přesto jste nenalezla odpověď na svůj problém?Zeptejte se

TOPlist