Anketa-jak jste zvládali starší dítě cca 3 roky a novorozence?
Dobrý večer,chtěla jsem se zeptat jak jste zvládali rodinu,domácnost a vztahy co se týče dvou dětí?Jaké byli Vaše nejhorší chvíle ba naopak chvíle,které by jste za nic nevyměnili?Děkuji
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
24.10.2013 22:28já mám děti o dva roky a pak tu nejmladší o tři od prostředního.problémy si nevybavuju žádný nějaký větší než drobnosti a nejkrásnější je když si spolu chodí hrát a taky když se jdou mazlit a pusinkují,když se jednomu něco stane a druhej ho jde utěšovat a když se nám v sobotu ráno nastěhují všichni do ložnice do manželský postele aby se pomazlili
doma se kolikrát perou ale to je asi normální ale jinak spolu hezky drží a starají se o sebe vzájemně už teď -
25.10.2013 11:09mám děti o 2 roky a další o čtyři roky, s příchodem 3.tího dítěte bylo vše naprosto v pohodě, tak nějak k nám přirozeně vplulo a zařadilo se k nám, vůbec nás nějak nerozhodilo. Příchod druhé dítětete (po ani ne 2 letech) jsem zas zvládala o moc lépe, než příchod toho prvního, který mě teda rozhodil neskutečně a nebyla jsem se schopná prakticky ani najíst, převléknout a vyčistit zuby jsem tradičně zvládala až kolem oběda a tak.., tak co jsem nezvladala s jedním, bylo se dvěma naprosto v pohodě, prostě jsem na to už měla systém.
Asi nejhorší pro mě byla chvíle, kdy obě děti spustily stereo (jedno brečelo, druhé se třeba vztekalo nebo také brečelo), ale ty chvíle byly vzácné a spíše se děti střídaly, takže jsem vždy nabírala sílu zrovna od toho klidného dítěte (takže hlavně od miminka) užívala jsem si chvíle, kdy byly spokojení oba dva, kdy se miminko řechtalo na svého sourozence (třeba na nás se prakticky neusmálo, ale na sourozence to šlo úplně samo), když si pomáhali, a když měli jeden druhého-třeba večery v tom byly úžasné -
25.10.2013 12:14ahoj, ja mam dva kluky, tri roky po sobe a byla to uplna parada. Mela jsem z toho strach, protoze prvni mi daval jako mimco dost zabrat, ale jen co jsem donesla brasku z porodnice, vse slo jak po masle, starsi ani trosku nezarlil a pomahal s cim se dalo. Nejhezci na tom je, jak vidim, ze se maji radi, jak si jsou oporou a hrajou si spolu. No a nejhorsi bylo asi to, kdyz byli oba dva zaroven nemocni, to jsem pak nevedela ke komu litat prvni. Ted se nam ma narodit dva roky po prostrednim holcicka a nejstarsi uz se nemuze dockat, jak bude segru vozit, krmit a pomahat s koupanim
Mladsi to jeste nechape, tak jsem zvedava, jak bude reagovat, az malou privezu domu
Ale strach uz nemam, vsechno je to jen o organizaci casu, pak je cas i vklidu si vypit kafe a nebo si precist knizku (no a samozrejme, kdyz pomaha i tatinek, tak je to uplne nejlepsi 
).Navic dalkove studuju VŠ a vse se zvlada
