18 nemluví jen slabikuje
Ahoj je normalni když skoro 18 měsíční dite jen slabikuje ale nemluví? Říká porad bababa a dedede, mamama. Kdyz vidi dedu na fotce rekne dedededa. Pak zvladne ham a mnam. Ale jinak slova nerika. Mate nekdo zkušenosti? Diky
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
16.2.2021 14:10
Bratranec bude mít v květnu třetí narozeniny a taky stále nemluví. Teď už se snaží nás pojmenovat, ale jinak nic. Jeho taťka mluvil údajně taky velmi pozdě. Další bratranec začal mluvit až teď hezky, třetí narozeniny bude mít v červenci. Nejsem odborník, ani maminka, ale věřím, že každé dítě má své tempo
-
16.2.2021 18:01Jojo, souhlasím s tím, že má každé dítko své tempo. První syn nám začal mluvit až ve 3 a půl letech ve školce, druhý syn začal mluvit ve dvou letech, ve třech letech už normálně komunikuje, mluví ve větách a snaží se o dobrou výslovnost. první syn se zasekl s mluvou díky narození druhého syna. K tomu se starší narodil dřív s nějakou tou špatnou hybností v oblasti krku, tak to bylo možná i tím. Slabiky mi v tomto věku přijdou v pořádku. Ony ty děti mají někdy tendenci to "slovo" opakovat dokud to neřeknou podle nich dokonale. Tento případ jsem viděla u švagrovců, kdy kluk opakoval pořád slabiky, pak po pulroce krátká slova a za měsíc po tom se rozkecal do vět.
-
16.2.2021 19:03
Mám dvě děti, dva kluky. První mluvil brzy a druhý (je epileptik) a začal mluvit o dost později. Ve 2 letech moc nemluvil, tak jsme chodili na logopedii (vlastně i s prvním protože při nástupu do školy neuměl "R" a tak nás poslali). Mladší začal mluvit postupně, ale později a nyní je mu 4,5 roku a používá slova jako dialog (a ví i jejich význam).
Na logopedii je sledován kvůli diagnoze, ale logoped mi řekl hned na začátku, že tam chodíme protože má epilepsii. Některé děti začínají později.
Pro klid duše můžete navštívit logopedii a uvidíte co Vám řeknou, ale myslím si že 18 měsíců je dost málo.
Pokud je vidět nějaký posun, tak bych se neobávala.
Je možné, že se i zaměřil na něco dalšího - zlepšení chůze, jemná motorika.
Je pravda, že starší sice dříve mluvil, ale nebyl pohybově moc šikovný, byl spíše klidné dítě, které sedí a poslouchá a opakuje. Mladší syn nevydržel sedět ani vteřinu, takže úplný opak. -
16.2.2021 18:32Normální to určitě není, protože je sice pravda, že "každé dítě má své tempo", jak tu píšou uživatelky nade mnou, ale současně má lidský vývoj i své určité zákonitosti a hranice, které jakmile jsou narušeny, mohou vést k dost nepříjemným a hlavně zbytečným problémům v pozdějším věku. Proto je teď tolik dětí s nejrůznějšími poruchami, protože rodiče nechávají věci plynout až příliš a až moc věří tomu, že dítě se něco naučí teprve až k tomu "dozraje", což samozřejmě platí, ale jen to jisté míry. A ta míra je v dnešní době až příliš často a zbytečně překračována. Jistě, každé dítě (pokud není opravdu vážně nemocné) se nakonec naučí mluvit, chodit, samo jíst, odložit dudlík, dojít si na WC a podobně, ale pokud pro to prošvihne vhodnou dobu, negativně tím ovlivní celý svůj vývoj a zbytečně si komplikuje pozdější život. Takový lev by se jistě taky časem naučil přirozeně lovit, i kdyby to do něj lvice netloukla už od lvíčátka. A ano, možná by z toho pak měl menší "trauma", prodloužil by si dětství, nežil by "otrocky podle tabulek" a posílil by si své sebevědomí. Naneštěstí by ale mezitím taky pošel hlady. "Opožděným" dětem až takové elementární nebezpečí pochopitelně nehrozí, nicméně jim hrozí následné trable ve věcech, které nikdo z laické veřejnosti nedává do souvislostí, protože jak by třeba mohly problémy s vrstevníky na druhém stupni ZŠ souviset s tím, že dotyčný odložil plenky až ve čtyřech letech, že? No... Bohužel mohly. Takže moje rada je nečekat a jednat. Pokud totiž na syna/s ním opravdu intenzivně mluvíte a přesto to nemá kýžený efekt, doporučila bych vyhledat pomoc odborníka. Pokud bude vše OK, ničemu ta konzultace neublíží. Pokud to ale OK nebude, je třeba to řešit nebo alespoň kompenzovat včas (i kdyby se přišlo třeba jen na to, že chyba je na vaší straně).
