17 měsíční syn se strašně vzteká a všechno odmítá
Ahoj, mám synka, 17 měsíců a poslední dobou se hrozně vzteká a nic nechce. Přijde mi, že odmítá z principu - sám třeba řekne "hami", že chce jídlo a když mu ho dám na stůl a řeknu, tak pojď papat, utíká ode mě pryč. To samé, když řekne "ee" a já ho chci dát vyčůrat nebo přebalit. Odmítá se oblíkat, jít ven, vlastně teď odmítá úplně všecko, i když to třeba primárně sám chce. Je to už nějaké první období vzdoru? Jak na to reagovat? Jsem z toho už nějak vyřízená, pořád ho do všeho přemlouvat. často je to i protichůdný. On říká: "hami, hami", já: "tak pojď", on: "nene", já: "tak ne, tak máma půjde sama hami". a on na to brečí a znovu volá, že chce jíst, ale jít ke mně nechce. Není to ani o tom, že by nechtěl sedět u stolu, zkoušela jsem mu to i dát na zem. Prostě mi přijde, že to jídlo zároveň chce a zároveń se chce za každou cenu vztekat. a není to jen o jídle, je to tak se vším. Jediné, co mi pomáhá je, že řeknu "máma půjde pryč", jakože se chystám odejít do jiné místnosti. Pak většinou začne spolupracovat (je trošku závislák
Ale nevím, jestli je dobrý mu vyhrožovat mým odchodem, i když jen do vedlejší místnosti. Dělá to jen mě a tátovi, když jsme třeba u babičky, je hodný
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
9.2.2015 12:11myslím, že jen zkouší co si může dovolit. zkus si přečíst knížku Děti a pět jazyků lásky, tam je psáno i o tom vztekání a sice pomáhá nereagovat, ale v ta knížka ti poradí, jak tomu vztekání předejít přímo u tvýho dítka (každý dítě je jiný a budeš se muset po přečtení zamyslet ale budeš vědět nad čím se zamyslet
) a předejít vztekání je úplně nejlepší možnost
já díky tý knížce nacházím cestu k našemu nejstaršímu a hodně nám to pomohlo i vztekání už není tak často a to si nikdy nic nevyvztekal, já je se vztekáním posílám do koupelny a až je to přejde ať se vrátí.... -
12.2.2015 9:02Ahoj. Malé je nyní 18,5 měsíce a přesně v 17 měsících jsme měli toto období. Myslela jsem, že se zblázním. Vztekala se kvůli úplně všemu. Nechtěla čepici, nechtěla bačkory, nechtěla jíst, spát......vůbec nic. Jinak je to naprosto pohodová holky, usměvavá a veselá. V tomto období se vůbec nesmála a nebyla jako dřív. Plakala jsem manžovi na rameni, že to nedávám, že chci zpátky mojí holčičku a podobně. No, katastrofa
Jediné co trochu pomáhalo, nechat vysloveně vyvztekat ve vedlejší místnosti a pak něčím zaujmout aby na to zapomněla a zase se jelo dál. Do dalšího vzteku. No a světe div se! Všimla jsem si, že jí rostou zuby. Začla jsem dávat homeo an bolest, začla se zklidňovat. Já jsem tolik nehrotila, protože jsem věděla, že jí možná není dobře. Objevily se 3 stoličky a je po vztekání Zase je to moje holčička. Ale opravdu co pomohlo je nechat vyplakat a obrátit pozornost na něco jiného. U nás fungují plyšáci. Začnu si s nima jakoby hrát a povídat. Třeba jim vysvětluji proč s náma malá není a že pláče a že až se uklidní, tak si s náma začne hrát a ona postupně přijde Přeji pevné nervy a ať to zase přejde
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.