Andris1

Má 7-letá osudová cesta k největšímu cíly a smyslu života – k naší dceři Nicol .................................


Tento příběh začal 9.7. 2006, tedy před 7 lety a 3 měsíci, kdy jsem se potkala s moji osudovou láskou Radkem – manželem.O Ráďoj jsem už věděla týden a to proto, že jednou přišel k mému známému, kde jsme se akorát pozdravili ve dveřích a už tam jsem si řekla, že tento chlap by se mi líbil . Pokaždé když jsme se viděli v autě, tak jsme se na sebe usmáli a zamávali si. K zasmání je to, že i když jsme ze stejného města, které není moc velké a dokonce jsme od sebe bydleli cca 1km a přesto jsme o sobě nevěděli. Bylo to hlavně i tím, že jeho práce byla ta, že byl pořád někde ve světě. V této době mi bylo 19 let a proto ten věk napovídá, že jsem jako každá mladá holka chodila na diskotéku. Po týdnu co jsem ho poprvé spatřila, tak jsem šla s kamarádkami na disco. V ten večer mě nic a nikdo nezajímal, protože jsem měla v hlavě jen jednoho člověka. V tu chvíli jsem si řekla, kéž by přišel a my se tu potkali. Jenže nikdy předtím jsem ho tam neviděla, takže jsem to brala jako předem prohraný boj. Najednou se podívám ke vchodu a on tam stál . V tu chvíli se mi rozbušilo srdce a začala jsem plašit . No jo v tu dobu mladá holka ! Hned jsme k sobě šli a ten večer jsme měli celý oba pro sebe . Tu noc bylo krásně teplo a tak nám vůbec nevadilo, že jsme 4 hodiny seděli venku na lavičce a povídali si. Za měsíc na to, jsme letěli spolu na dovolenou. Každý mi říkal, že je to brzo s ním jet, když se ještě moc neznáme,ale my to viděli vše jinak. Náš vztah nikdy nebyl nudný, ani jsme nikdy nepocítili ve vztahu stereotyp. Naše láska byla tak silná, že jsme ustáli mnoho životních zkoušek a za oba můžu říct, že by jsme ani jeden druhého teď už i třetího neměnili . Za ty roky jsme se stihli oba dobře poznat, spoustu zemí procestovat a prožít spolu spoustu krásných chvil. Po 4 letech jsem 9.7. 2010 na naše výročí byla požádána o ruku. Ráďa mě ten den vzal ven na zahradu, kde mě držel za ruce, klekl si a zeptal se mě ….. jak jinak než větou ….. Vezmeš si mě ? Já jsem se slzami v očích souhlasila. Do roka a do dne 9.7. 2011 proběhl náš velký den – naše svatba viz. odkaz na naší prezentaci ze svatby :

Tento den jsem mu před bohem dala slib, který jsem mu řekla před oltářem v kostele, kde jsem ho držela za ruku a dívala jsem se mu do očí. Schválně, zda ho ještě po 2 letech umím říct … Já Andrea, se oddávám Tobě Radku a přijímám Tě za manžela. Slibuji, že Ti zachovám lásku , úctu a věrnost, že Tě nikdy neopustím a že s Tebou ponesu všechno dobré i zlé až do smrti. K tomu at mi dopomáhá bůh …..Asi tak nějak to bylo . Moje svědkyně byla má nejlepší kamarádka Míša neboli tu na WZ Ester .Naši svatbu jsme si všichni užili a mé díky patří mému muži, že mi vystrojil takovou svatbu, že jsem se ten den cítila jako princezna ! 22.9. 2012 měl můj manžel narozeniny, kde mu každý přál to, abychom už měli konečně potomka. Jenže my jsme v tom měli oba jasno. Na miminku jsme chtěli pracovat až tento rok Hups, to se nějak nepovedlo. Je pravda, že dítě každý z rodiny očekával hned po svatbě. Teď ale musím říct, že jsem za to ráda, že jsem otěhotněla tak, aniž bych o tom věděla, protože když se tu dočítám kolik žen se tu o miminko snaží a nedaří se jim, tak mi jich je vždy moc líto. Ale na každou ten správný čas přijde . Oslava narozenin proběhla krásně a i přesto, že jsme si vždy dávali s manželem pozor, tak se tu noc stal zázrak, který nám teď leží v malé postýlce. Takže ty řeči o kapičce lásky nejsou jen bláboly, ale v mém případě je to pravda . Na to, že jsem těhotná jsem přicházela v mé práci, kde pracuju jako asistentka šéfa. 22.10. 2012 jsem měla dostat menstruaci, vždy už kolik let jsem ji měla vždy přesně na den, takže už mi to přišlo celé divné. Uběhly už 4 dny a stále nic, tak to říkám mé kamarádce, že je to nějaké divné,ale že jsem ten týden pila hodně vodu s citronem, tak mi řekla, že to bude asi tím citronkem. Ten den v práci se mi udělalo nevolno a šla jsem zvracet. Tady už jsem to tušila, ale nešlo mi to do hlavy, když jsme si dávali přeci pozor ! V tu chvíli mě viděl šéf a ptá se mě, co mi je. Tak mu říkám, že jsem asi něco špatného snědla a proto jsem zvracela. On mi hned řekl: Doufám, že nejsi těhotná ! Tak mu říkám, že ne, páč věděl, že dítě neplánujeme a že počkám s těhotenstvím do té doby, než se vrátí po mateřské kolegyně. Už jsem nemohla být v té nejistotě a řekla jsem si, že si 26.10. užiju koncert Jennifer Lopez a že den na to si udělám test. Koncert byl super a ráno jsem si šla udělat test, který do pár vteřin ukázal II čárky. Manžel na mě ještě z pokoje volal? Tak co?? Nejsi viď ? To byl asi vážně ten citronek že ? Tak jsem k němu přišla a říkám mu: My čekáme miminko …. Koukal,ale v tu chvíli jsme byli šťastný, že se to povedlo, aniž by jsme si při milování řekli : Tak a teď budeme pracovat na miminku. Takže v práci ji kolegové říkají citronek . Jen já jsem z toho byla pár dní vykulená, páč jsem se to bála říct šéfovi. Tak jsem sebrala odhodlání a řekla mu to: Ten to viděl jako katastrofu a že jsem mu tvrdila to a to ....... no škoda to tu rozebírat. Takže proběhlo další výběrové řízení na novou sekretářku, která mu teď též odejde, páč je také těhotná, takže šéf tvrdí, že kdo chce otěhotnět ať k němu přijede, páč je tam prý asi dobrý vzduch . No hold má ten chlap smůlu, páč mu otěhotněly 3 sekretářky, 2 servírky a 2 uklízečky během 3 let V dubnu 2013 jsem skončila v práci a už jsem si užívala doma těhotenství, které jsem měla už od samého začátku v naprostém pořádku. No a už se blížíme k mému konci příběhu, kde se nám 18. června ve 21:21 hodin v těch největších vedrech, bolestech a spoustu nekonečných hodin narodila naše dcera Nicol, kterou nesmírně zbožňujeme a milujeme ji nadevše……. ! Teď už je pro mě v životě smysl pouze ..…. má rodina, kterou si nikdy v životě nenechám vzít !!!