Jméno díťěte po otci aneb připadám si jako blázen
Ahoj holky Jsem sice teprve v 8tt a vím že je na to brzo, ale od té doby co jsme se o tom bavili s přítelem, to nemůžu vyhnat z hlavy... U mého přítele v rodině je tradice dávat synovi jméno vždy po otci, Přítel je jako druhorozený syn, takže se ,,naštěstí" nejmenuje Václav jako všichni předci. (Jméno Václav bych svému miminku opravdu dát nechtěla
) No ale jmenuje se Martin. Já se také jmenuji Martina a můj tatínek je také Martin. No a můj přítel chce prostě zuby nehty aby se naše miminko, v případě že to bude kluk také jmenoval Martin. Když jsem mu naznačila že mi to přijde hloupé aby se rodiče jmenovali Martin a Martina, dědeček také Martin a syn také Martin, urazil se... Mě osobně se jméno Martin líbí, klidně bych byla pro, ale mám pocit že už by jsme byli jak u bláznů
Už takhle to stačí když se mamka třeba zeptá: Marti dáš si kafe? A všichni tři koukáme na koho to bylo... Proto Vás moc prosím o jakoukoli radu či názor co si o tom myslíte. Předem děkuji za odpověďi
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
26.3.2015 11:33
Osobně nejsem moc velký zastánce toho, aby se děti jmenovaly po rodičích. Přijde mi to nepraktické a hlavně se mi to nelíbí. Zkusila bych si o tom s přítelem promluvit a vysvětlit mu to. Pokud mám být úpřímná, tak vzhledem k tomu, že ty jsi Martina, přítel Martin a dítě by bylo taky Martin, tak bych řekla, že budete působit jako rodinka bláznů, nemyslím to zle.
Zkuste najít nějaký kompromis.
-
26.3.2015 14:31
Za mě určitě ne.
Taťka je Václav, děda je Václav. Já jsem Jana, mamka je Jana a jsou s tím problémy. Jako určitou výhodu to má, že třeba si navzájem můžeme přebírat dopisy. Ale na druhou stranu, děda taťkovi třeba otevírá dopisy, protože je pošťačka hodí k němu, i když třeba děda ví, že on u té společnosti nic nemá. Neříkám, že to tak bude i ve vašem případě, ale nikdy nevíš, co jednou bude. A mamka si zase stěžuje, že od 22let, kdy jsem se narodila, ji všichni říkají stará Jana
Navíc si myslím, že u vás je to umocněné ještě tím Martina, Martin, takže můj názor je, že ne. -
26.3.2015 11:48
Nejsem zastancem jmen v rodine,prijde mi to uhozeny,ale kazdyho vec samozrejme.Kamaradka se jmenuje Eva a manzel Jarda a maji malou Evicku a Jarouška,no proste divny
u nas v rodine se treba dedi jmeno Stanislav (pradeda,deda,táta,bracha..) ale myslim ze bracha uz ho neda az bude mit syna
presne jak rikas,je to uhozeny a dela to pak bordel v jinych vecech,takze za me urcite ne stejne jmeno jako rodice.
-
26.3.2015 11:57
To je ještě v pohodě
jestli chceš vidět rodinu bláznů, tak přijď k nám
Já se jmenuju stejně jako mamka, to ještě jde. Ale -brácha se jmenuje stejně jako taťka, a taťkův syn z prvního manželství (nevlastní brácha) se jmenuje taky stejně. Takže mám dva bráchy a oba dva se jmenují stejně. Teď se k tomu připojil ještě bráchův syn - stejné jméno. I když ve finále je to tak ujetý, až se tomu doma smějeme
-
26.3.2015 11:59
Taky neuznávám jména po rodičích. Ale zase částečně chápu, že někde se tato tradice prostě drží. Manželům děda, táta a mladší bratr jsou Jindřichové. Tam se to drží, ale ne jako prvorozený. U nás tedy nehrozí, že bysme tak syna pojmenovali, ale někde to tak prostě je.
Takže zase chápu, když by to chtěl partner dát. Spíše by to chtělo probrat pro a proti. Dá se vždy nějak prostě každému dát přídavky jako starší, mladší, jeden je Martin, druhá Marťa. Třeba když se volá, nebo někoho ptáme, může to být jako Martina, Marťo a pro Tebe Marti. Vždy to jde udělat. Je to prostě na vás a zase když to tak drží, tak bych to hned nezatracovala, pokud se Ti ten Martin líbí
Třeba můj ex snad byli zase v rodině Mirkové. To se mi nelíbí, takže bych to rovnou prostě odmítla už z fleku. Martina bych přijala klidně -
26.3.2015 12:01
Nedala bych to. U nás je něco podobného, manžel je Petr a já Petra. Tak jsme si vždy dělali z toho srandu, že holka se bude jmenovat po tatínkovi a kluk po mamince.
Kdyby jen on byl Martin, tak by to šlo možná skousnout, ale když jsi i ty Martina, tak je to divný. Zkus ho nějak přesvědčit, nebo se modli, ať máme holčičku, tam třeba na tom jménu už trvat nebude.
-
26.3.2015 12:26
Tak tohle mam taky v rodine,brachovo pritelkyne je Michala,jeji bracha je michal a i jeji tata je michal,proste uhozeny a aby toho nebylo malo,tak muj bracha je taky michal. A do toho si muj manzel,taky vede svoji,ze kluk bude po nem Petr,coz uz by byl v poradi patej petr,no snad to bude holcicka
a ta vazne Petra nebude
-
26.3.2015 12:35
V takové koncentraci stejného jména mi to přijde vážně ujetý. Budete vypadat jako lidé bez fantazie. Zkus manželovi vysvětlit, že kdyby to bylo jen v jedné linii (děda-táta-syn), tak ano, ale toto je fakt už moc. Znám případ, kdy měla ženská bratra Davida, vzala si za manžela Davida a jejich syn byl taky David... jako by nebylo dost pěkných jmen...
-
26.3.2015 13:15
my jsme s manželem nikdy nechtěli jméno po sobě, ani jeden. nelíbí se mi to, pak se říká "starej" a "mladej" aby se to odlišilo a nemám potřebu od dvaceti poslouchat že jsem stará jen kvůli stejnýmu jménu potomka
navíc je to poněkud nepraktický, chvilu jsem bydlela na stejný adrese se švagrovou a než jsem se vdala, měly jsme stejný jméno i příjmení...... a často doma byla hádanka "komu patří dopis, který přišel poštou?"
pokud se vám to líbí a chcete to, nemyslím, že budete za blázny. jsou příznivci, kterým se to líbit bude a jsou odpůrci dávání jména po rodičích, kterým se to líbit nebude. tohle je prostě o vkusu a jak se na to kdo dívá -
26.3.2015 13:18
Já osobně jsem vždy byla poti tomu, aby se děti jmenovali po rodičích. Můj manžel se jmenuje Josef, jméno se mi nelíbí a nikdy jsem ho tímto jménem ani neoslovila. Když jsme byli na utz modlila jsem se, aby to byla holčička. Holčička to byla, ale nakonec se stejně jmenuje Josefína Anna a já vyšla svému manželovi vstříc. Nejsme lidé bez fantazie, jak tu někdo píše. Ale rodina má pro nás obrovský význam a ctíme tradice, i když jsou někdy třeba přihlouplé, ale dělají rodinu rodinou.
-
26.3.2015 13:25
Ve vašem případě by už to bylo opravdu trochu moc. Kdyby to bylo jen po otci, tak bych asi ustoupila, je to krásné jméno. Na tvem místě bych si také stála za svým. Tatínkovi byc v klidu vysvětlila, že máš stejné právo o tom rozhodovat jako on. A vysvětlit důvody, proč ne. Na jméně byste se měli shodnout oba a ne že se urazí. Nabídla bych mu, že spolu můžete vybraz jiná jména a on bude mít právo rozhodnout, kterę to bude.
-
26.3.2015 14:58
U nás se vždy vybírá jméno, které ještě v rodině není
Kdysi jsem chodila s klukem, který se jmenoval po tátovi a byl z toho dost nešťastnej
Zvlášť když byl starší a otvírali si vzájemně poštu... Můj přítel má dvojče, naštěstí po tátovi jméno nedostal, narozdíl od svého bratra, ten se jmenuje po tatínkovi Břetislav
Ale jsem si jistá, že náš syn jméno po dědečkovi určitě nedostane
Pokud je přítel na výběr jména citlivý, tak počkej, až budete vědět, že je to opravdu kluk, třeba čekáte holčičku a nebudete se vůbec dohadovat
-
26.3.2015 22:37
To by bylo vtipný
taková rodinka Martinů..za mě teda ne, přítel chtěl Jakuba po něm a dlouho si nedal říct mě se líbilo tolik jmen a jemu z toho žádné nakonec jsem přišla na úplně jiné jméno a to se mu celkem zalíbilo..začala jsem malému tak říkat a on na to že chtěl synka po sobě úplně zapoměl protože se mu to jméno co jsem nakonec vybrala zalíbilo
-
26.3.2015 12:43
Muz je Vaclav asi 15 generace ja to zatrhla mame Samuela a tet cekame Jonaska, v baru je vaclav muz,meho tata a deda rekla jsem ze ikdyby se mely vsichni posrat tak to nedam tcham mama 3dny nemluvyl bylo me to sumak muzi jsem rekla ze ja dite nosim a trpim a bud se dohodnem nebo ho dam sama
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.