Narodil se mi chlapeček jménem Petříček

15.12.2012

Měří 53 cm a váží 3834,00 g
Porod byl císařským řezem ,
probíhal v porodnici Nemocnice Slaný

Takže dnes mi už je trošku lépe. V pátek 14.12. jsem se rozhodla že malej prostě bude muset ven abychom nebyly na Vánoce v nemocnici.Takže ráno byla procházka odpoledne pomáhání se dřevem a večer zas procházka a horká koupel..V 18:00 to začlo..bolest v kříži atd..šla jsem si lehnout s tím že to určo přejde..bužel né..přešlo to až k slzám...v 23:30 vana a to se teda rozjelo..v 01:30 odjez do porodnice.V porodnici mě čekalo překvapení má porodní asistenka byla spolužačka takže mi to zpříjemnila.Přítel ten se tam o mě též hezky staral, masíroval a uklidňoval..pak přešlo na sál..kontrakce no bolelo ale dalo se..jenomže pak začaly komplikace..nemohla jsem tlačit, malej se zasekl, dr byla taky dsot surová takže když se snažila do mě dávat ruce tak to od ní dost bolelo..takže když přišly kontrakce musela jsem na bobek ale bohužel to už jsem hlásila že mi srdce nějak zlobí a omdlela jsem..v turnu začaly o kolo mě hemžit více dr a šup na sál na císařský řez..Po řezu jsem se probrala cca 2 hod.hned jsem chtěla malého tak jen nachvilku mi ho dali ale sestřičky byly u mě..k večeru po mě sestřičky chtěly abychse pokusila zvednout a ehjle,já nemohla vstát,motala se mi hlava, v uších mi neskutečně hučelo a to jsme takhle měla 2 dny až mi udělali krevní obraz kde zjistili že to mám špatné..pak jsem se dozvěděla že jsme stratila moc krve tak proto se mi motá hlava..takže jsm ležela ale zároveň jsem se snažila starat o malého.Nakonec se mi podařilo zvednout ale chodila jsem jako že jsem chodila..trošlu se to zlepšovalo a když už jsem měli jít domu tak mě jizva začala bolet více a začala jsem chodit jako hrbáč.Ve čtvrtek nás pustili, já sotvas nastoupila do auta a cesta byla pro mě hrozná doma jsem jen ležela jelikož mi bylo hůř..no a v pátek jsme zjistila že mám horečku 38,9..k večeru jsem volala k sobě přítele aby mi pomohl vstát s postele jelikož ani to mi nešlo.a najednou začlo ze mě něco téct ale neskutečně moc..takže jsem volali záchranku která mě zas odvezla do nemocnice kde zjistili že tam mám zánět..takže antibiotika, samé testy, injekce a transfuze..pro mě to bylo neskutečné utrpení a stáůe je jelikož se nedokážu ještě tak starat jak bych chtěla ale přítel ten to zvládá výborně..Včéra mě propustili domů a mohu říci že co ten hnis jde ven začínám chodit líp a trošku se i cítím lépe zítra mě čeká další náštěva v nemocnici jdu na převaz tak uvidíme.Alw jinak ten náš rarášek mi za tohle stál moc ho miluju