Ještě nedávno mi doktorka říkala "Je tam gestační váček, ale ještě není jasné, jestli bude plod ok" a dnes už je to přesně 8 týdnů do termínu porodu, už bych toho chlapečka chtěla mít u sebe, každým dnem si víc a víc uvědomuju, že věci, co jsem dělala doteď byly buď povrchní anebo nebyly až tak důležité a že to pravé štěstí nalezne člověk jen v rodině a ve svých nejbližších. Tohle jsem si uvědomila až díky těhotenství, na tomto světě není většího zázraku a přála bych to všem ženám, hlavně těm, co se dlouho snaží, protože vím, jaké to je, o dvě miminka jsme přišli, ale zázraky se opravdu dějí...
Omlouvám se za sentimentální článěk, možná na mě padlo to vedro anebo ten hrozně letící čas :)