Co je nového :-)
Holky, tak se hlásím po delší době :-)
Co nového? Nejdůležitější a nejhezčí věc pro mě je ta, že náš zástupce vyhrál konkurz, a bude ředitelem a já (ťuk, ťuk, pokud se ještě nic nevyvrbí jinak, což snad ne..) budu mít PLNÝ ÚVAZEK a normální smlouvu!!! Ne za mateřskou!! Po 4 letech mé pracovní dráhy konečně má vlastní smlouva... :-) :-) Tak z toho mám radost obrovskou a už teď se moc těším na září :-) (jsem blázen, já vím :-D )
Jinak doma....je to špatné... jsem docela na pokraji sil a nevím, co dál... Poslední dva měsíce se mijíme (upřímně, musím říct, že já domů nespěchám...) a nekomunikujeme nějak, o fyzickém kontaktu ani nemluvím.... uvědomuju si všechny věci, co mi vadí, co mě mrzí, co neladí s mou představou.... a bolí to.... nevím, co na to manžel, jak to vnímá...nemám sílu o tom zase a znova s ním mluvit, protože stejně vždy vedu monolog... Samozřejmě to nechci jen tak vzdát, jednou jsme se vzali, tak je to závazek... ale .... ale.... Jsem zvědavá na dovolenou, které se dost bojím, jaká bude.... po těch dvou měsících budeme spolu v kuse 10 dní.... tak nevím...
Další nová - stará věc jsou mé již pravidelné návštevy kostela...a minulý týden jsem mluvila s naším farářem, a rozhodla jsem se, že v září nastoupím do "školy" - příprava ke křtu :-)
Jinak si ale užívám všeho, co můžu...práce, hraní v orchestru, skvělé kolegy a přátelé a kamarádky....a ti všichni a to všechno je mi velkou oporou... :-) :-)
Co nového? Nejdůležitější a nejhezčí věc pro mě je ta, že náš zástupce vyhrál konkurz, a bude ředitelem a já (ťuk, ťuk, pokud se ještě nic nevyvrbí jinak, což snad ne..) budu mít PLNÝ ÚVAZEK a normální smlouvu!!! Ne za mateřskou!! Po 4 letech mé pracovní dráhy konečně má vlastní smlouva... :-) :-) Tak z toho mám radost obrovskou a už teď se moc těším na září :-) (jsem blázen, já vím :-D )
Jinak doma....je to špatné... jsem docela na pokraji sil a nevím, co dál... Poslední dva měsíce se mijíme (upřímně, musím říct, že já domů nespěchám...) a nekomunikujeme nějak, o fyzickém kontaktu ani nemluvím.... uvědomuju si všechny věci, co mi vadí, co mě mrzí, co neladí s mou představou.... a bolí to.... nevím, co na to manžel, jak to vnímá...nemám sílu o tom zase a znova s ním mluvit, protože stejně vždy vedu monolog... Samozřejmě to nechci jen tak vzdát, jednou jsme se vzali, tak je to závazek... ale .... ale.... Jsem zvědavá na dovolenou, které se dost bojím, jaká bude.... po těch dvou měsících budeme spolu v kuse 10 dní.... tak nevím...
Další nová - stará věc jsou mé již pravidelné návštevy kostela...a minulý týden jsem mluvila s naším farářem, a rozhodla jsem se, že v září nastoupím do "školy" - příprava ke křtu :-)
Jinak si ale užívám všeho, co můžu...práce, hraní v orchestru, skvělé kolegy a přátelé a kamarádky....a ti všichni a to všechno je mi velkou oporou... :-) :-)
24.06.2018 13:17:11
na testech jste byli?
Ano, a 3x na IUI ... žádný zdravotní problém nemáme.
To mně moc mrzí
A co třeba nějakou životní změnu? Třeba nová práce, nový byt nebo dům...dlouhá dovolená..Vím, že se mi to snadno radí, my jsme teprve na 10měsících
Ale u nás o problémech víme. Pokud jste v pořádku, nevzdávej se hlavně psychicky
Byt máme nový...ale na dovču určitě pojedeme. Chci zkusit hormonální jogu... Nevím co jiného.. Už jsem z toho unavená. Je to naprostá bezmoc.
Někam si zajedte a pokud máš možnost, tak na tu jogu urcitě jdi. Nic tím nepokazíš a určitě to pomůže i psychice. Nebo k nějakýmu fyzioterapeutovi, kvůli odblokování a napravení. Nebo masáže, akupunkturu...a na IVF se nechystáte?
Tak jsem to schválně spočítala a od mého prvního a zatím posledního těhotenství, které ale bylo biochemické, za chvíli uběhne 29 měsíců. Kdybych si vedla takovou statistiku, asi by mi z toho hráblo. Příští týden budu snad mít výsledky z imunologie, jinak jsme taky podle všeho zdraví (až na mojí endometriózu). Zrovna včera jsem koukala do diáře a zjistila, že to těhotenství se povedlo druhý cyklus poté, co jsme absolvovali Dornovu metodu - napravení kloubů do správné polohy.
Držím holky palce, ať to, co nejdřív vyjde. My se ted snažíme 10m, první dítě vyšlo taky po deseti měsících, i když nám bylo řečeno, že na přirozené otěhotnění to vůbec nevypadá. Ale vím, že v tu dobu jsem začala cvičit a jíst zdravěji. Možná náhoda, nevím. Ale pomoci může všechno, i kdyby to pomohlo jen psychicky
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.