Dnešní den byl opravdu nějaký divný, autobus přijel pozdě, takže mé vyřizování mělo menší skluz, ale stihla jsem to. A pak se měl vrátit domů ten můj andílek. Snažím se mu dovolat, ale nebere mi to. To si potom říkám, na co ten telefon má. Doufám, že až budeme čekat miminko, že bude na drátě. Při představě, že bych se nedovolala, děsí mě to. No, uvidíme. Každopádně se mi moc stýská a nechce se mi ani na zámek zítra provádět, zítra je kontrolní den a zase mě nechají bez oběda, hrozná představa.