Dnešní den je pro mě svým způsobem překvapením. Nejen, že jsem zvládla zdolat poslední, z mého pohledu nejtěžší zkoušku, ale i taťka svým způsobem ukázal, že mu nejsem ukradená, jak to vypadá a že mi nic nebude rozmlouvat. Mluvil z něho z části i alkohol, ale měla jsem takový menší výslech ohledně přítele, kolik mu je, kolik má dětí, proč je má ve své péči. Vůbec jsem nechápala, proč se ptá. Brzy z něj ale vypadlo, že mi nic rozmlouvat nebude, jenom by byl moc rád, aby mě jejich rodina přijala. Chce se mi z toho až brečet, při představě, že taťka něco takového dokázal říct, kort, když je občas dost výbušný.