Borlova

myslím, že moc dobře vědí, co čí je Já měla nedávno na hřišti výstup, když prckovi bez ptaní sbalili dva kluci kolo odrážedlo a odjížděli, malý chytil hysterák, bylo to jeho týden staré zamilované narozeninové kolo a někdo mu s ním odjížděl. Tak jsem se proběhla, chlapcům vysvětlila, že takto ne a jejich matinky jen koukaly a dělaly, že se jich to netýká a jako by se nic nestalo. Teď už na hřiště s odrážedlem ani jít nechce, bojí se, že o kolo přijde.

Leuško : to mě moc mrzí já to taky nechápu ty jo je to hrozný nechápu ty mámy ty jo.... někdy si prostě člověk musí tukat na hlavu Agnes: to je hrozný eště že si tak učinila já bych je eště tak seřvala a asi i jejich mámy ty jo není to levná záležitost proto já si takovéto věci budu hlídat a nejlíp pokud si malá bude hrát na hřišti budu odrážedlo či cokoliv jiného radši držet nebo si pořádím na to zámek a připnu to aby se tomuto předešlo

Agnes.S chudinka, ten musel mít šok

šok to byl pro oba dva, to kolo malý miluje a opečovává, denně ho leští a dává si na něho pozor a najednou vidí, jak mu na něm někdo ujíždí. Teď o hřišti nechce ani slyšet Navíc špatně nesl, že tam i chvíli musel zůstat sám, když já jsme naháněla to kolo a brečel o kolo i o maminku a bál se, že se nevrátím.
Celkově mám zkušenosti s pískovišti špatnou, jsme jedni z mála, co tam dítku vezmou i hračky a sotva tam přijdeme, tak se na to ostatní děti vrhnou a na malého nic nezůstane a jen tam pak nešťastně sedí a hledí na ostatní, jak si hrají s jeho věcmi. On je hodný a neprůbojný a o hračky se prát nebude. Nejvíc mu to svědčí na pískovišti na dvoře, kde je to jen jeho, ale zase potřebuje i kontakt s vrstevníky, tak chodíme i jinam, ale kolikrát je to o nervy.

Leo klasika to zname...