Tak jsme se po měsící a půl vrátili z chaty. Už jsem se docela domů těšila, páč kolem chaty to nemáme oplocené, jen kousek, kam ale nechodíme, tak Natálka furt brala roha a já běhala za ní, tak jsem fakt uběhaná, místo abych si odpočinula. Nejčastěji běhala na stranu chaty čůrat na krtince :-D Naučila se na chatě venku totiž sama čůrat na bobku, aniž by si počůrala oblečení, tak mě k tomu už nepotřebovala abych jí držela ve vzduchu, tak když to na ní přišlo, tak prostě prchla za roh. Ale papírový ubrousek na utření s sebou nenosila, tak jsem jí ho musela nosit, aby se mohla sama utřít, to už mě taky nenechá :-D Je to šikulka :-) No ale furt jí člověk musí být za zadkem, když na ní nevidí, protože si stále chodí kam chce a nic nepomáhá, aby poslouchala :-( Hned druhý den nám utekla do lesa nad chatu a vysmátá šťouchala klackem do kopřiv, protože kopřivy pálí, tak se na ně nesahá rukama :-D No ale hledali jsme jí pěkně dlouho, docela jsem už byla na infarkt zase, protože kolem chaty samá nástraha. Nad chatou les, zjedné strany kousek od chaty mají sousedi úly, na druhé straně máme potok s kameny a vyvýšeným břehem a pod chatou tak 100m je silnice. Naty v lese ani nepípla, nereagovala na volání. No šíleně se mi pak ulevilo, když jsem jí tam našla, už to vypadalo, že budeme muset zavolat policii, ale dobře to dopadlo.
Co se týče zjištění zamlklého těhu a následné revize, tak jsem si říkala, že se psychika bude zlepšovat, ale bohužel je to naopak :-( Vůbec nevím  jak se s tím vyrovnat a to jsme o miminko přišli v 9 týdnu, nedokáži si představit, že by to bylo třeba v 3 trimestru, to bych se asi fakt zhroutila. Snažím se furt něčím zaměstnávat, začala jsem zase číst knížky, chtěla bych zase začít háčkovat. Ale moc to nepomáhá. Jirka se mnou o tom nemluví a já si myslím, že na další dítko ho už nepřemluvím a to je o to horší :-( Máme dvě dětičky které milujeme, ale jak hodně zlobí, tak jsem na ně často hnusná a na Jirku taky, protože jsem prostě z toho podrážděná :-( Dneska jsem potkala kamarádku, která otěhotněla ve stejný den co já, tak to na mě zase přišlo, ale samozřejmě jí to přeju, všem to přeju, jen mi to přišlo líto, že to u nás nedopadlo dobře a možná jen kvůli blbé střevní viróze :-( Zítra jdu na kontrolu k mudr. tak když mi bude dělat UZ, tak asi slzy nezatlačím, když tam to mimčo teď už neuvidím :-(..... Holky co jste prodělali zamlký těhu a nebo potratili, jak dlouho trvalo, než jste se s tím dokázali psychicky smířit? A jak dlouho jste se začali snažit o další mimčo? Jak už jsem psala, teď si myslím, že Jirku asi už neukecám, ale třeba překvapí, uvidíme......

Tak mám po kontrole u mudr., vše je v pořádku, tak kdyby jsme chtěli další mimčo, tak se doporučuje nechat proběhnout 3 menstruace. A kdyby se zadařilo, hned mi raději nasadí utrogestan. Při prvních dvou těhu jsem ho brala, protože pravidelně po ovulaci jsem špinila každý cyklus kvůli křehké sliznici, tak raději teď by mi ho nasadil, mohlo prý i klidně špatně fungovat žluté tělísko. Tak doufám, že Jirku ještě na třetí ukecám :-)