Narodila se mi holčička jménem Nicol

18.6.2013 21:21

Měří 50 cm a váží 2950,00 g
Porod byl přirozený na sále ,
probíhal v porodnici Nemocnice Jablonec nad Nisou, p.o.

Tak dnes je tomu přesně týden, co se mi ve 38 + 2 tt narodila zdravá a krásná holčička. Ráno ve 4:30 jsem se jako obvykle vzbudila na záchod. Vstanu a najednou cítím, jak ze mě něco pomalu vytéká. Tak si říkám: co to je ??? přeci jsem se ...... Až na záchodě mi došlo, že se nejspíš jedná o plodovou vodu. Tak jsem vzbudila manžela a říkám mu: že asi dnes budem rodit ! Chudák rozespalý na mě koukal a sám tomu asi v tu chvíli nevěřil Tak jsem se oblékla a v 6:00 jsme vyrazili. V 6:30 jsme dorazili do nemocnice a tam nám potvrdili, že se jedná o plodovou vodu a že už si mě tam nechají. Pan Dr. mě zkontroloval a dal na monitor a řekl mi, že malá je hodně nahoře a že se musí teď čekat až přijdou kontrakce, ale že určitě dnes už porodím. V 7:00 mě dali na samostatný pokoj, kde jsem čekala až to přijde. Do toho jsem tam stihla mít i ještě 5 návštěv V 9:00 mi začali kontrakce po 8 minutách, pak se to zkrátilo na 6 a v 9:30 už mi začali kontrakce po 2 minutách. Stále otevřená na jeden prst a stále se jen čeká.....Ve 14:00 mi dali injekci na podporu utevírání a na to, abych si prý odpočinula mezi kontrakcema po 2 minutách haha Bolestí jsem se tam svírala na posteli a pořád otevřena pouze na 1 prst. Oporou mi byl můj manžel a když musel na hodinu odejít tak tam byla má kamarádka....a za to jim je velký DÍK !!! v16:00 mě dali na monitor, ale stále jsem se neotvírala a tak mi dali čípek po kterém se prý určitě porod rozběhne. A bohužel ani ten nepomohl. Byla jsem už tak vyčerpaná, že jsem vždy po té injekci na 2 minuty usnula a pak zase bolest a takhle to trvalo pár hodin. Pak se na mě přišel v 17.00 podívat primář a ten mi řekl: že je divné že se stále neotvírám a že to bude nejspíš tím, že jsem prý hodně svalovitá a že hodně dobře snáším ty bolesti, ale že by byl pro to, aby mi píchli epidural, jinak že klidně můžu být v těchto bolestech ještě 12 hodin a tím, že bych byla už tak vysílená, že bych už u porodu neměla sílu, tak že by to mohlo dopadnout tak, že by mi udělali císař. A to jsem nechtěla .Také mi řekl, že po něm se začnu určitě otevírat. Tak jsem na to slyšela a ač jsem o něm neuvažovala, tak jsem byla pro. Kamarádka mi četla jaké to má pro a proti,ale já nic z toho nevím, páč já vždy usnula. V 17:30 mě převezli na porodní sál, kde mi anesteziolog píchl epidural. Do toho se vrátil manžel a ten nechápal co mi to jako dělá, tak mu to kamarádka vše vysvětlila. Manžela už převlékli a řekli mu, že tohle musí už zabrat a že budem rodit. V 19:00 jsem byla otevřena na 6 cm. Takže ani epidural nezabral,ale zabral v tom, že mi oddálil kontrakce. Opět mi píchli vyvolávací injekci a to jsem byla otevřená na 8 cm, ale 2 cm pořád chyběly teď se tomu směju,ale v tu chvíli mi bylo do breku. Ve 20:00 mi dali do žíly oxytocin, který mě otevřel na 9 cm, takže jsme stále čekali až budu na 10 cm. Před 21:00 hodinou mi konečně sestra řekla, že jde pro doktora a že budeme tlačit. Já v šílených bolestech čekala, kde je a najednou ho vidím jak musel jít do jiného sálu, kde rodila paní s koplikacema. Takže naštěstí rychle dorazila doktrorka a porod konečně začal. Ve 21:21 hodin jsem konečně porodila naší malou Nicol. V tu chvíli jsem cítila takové uvolnění a radost z toho, že je to už konečně za mnou. Manžel mi ji přinesl do náruče a celé dvě hodiny jsme se jen dívali na ní a na sebe. V tu chvíli jseme oba cítili tu velkou zodpovědnost, za toho malého človíčka. Co člověk cítí asi nemusím psát, páč ta co už rodila, tak ví a tu co to čeká, tak pochopí ............. Milujeme Tě Nicol Tvá máma a táta !!!