Milanova variace na Jillian Michaels 30 day shred level 3.
02.02.2018 21:56:12
Emoce:
Komentáře:
buccaneerka22.2.2018 22:11
Šikovný. Jak dlouho u toho vydrží?
A.t.i2.2.2018 22:15
Jen to, co je natočené, pak už to vzdal. Ale omlouvá ho, že poprvé (nebo spíš po dlouhé době) byl svědkem, že cvičím já. Jinak cvičím, když je ve školce, nebo když spí. Dnes mne sledoval, snažil se chvíli se mnou a když jsem docvičila, tak prohlásil, abych video pustila ještě jednou, že teď bude cvičit on.
Borlova2.2.2018 22:19
Ještě musíš natočit sebe, abych věděla, jak to cvičení má vypadat Ale vypadá to, že mu to docela jde
Jde mu to dobře, ale upřímně, nevypadá to jako extra makačka
A.t.i4.2.2018 15:07
Borlova Ne, to nechtěj. To by bylo video do Neváhej a toč terryk Nevypadá, že? Když to zvládne čtyřleté dítě, tak si můžeme zacvičit bez řečí všichni, ne?
terryk4.2.2018 15:12
Když mně se nechce, já jsem spíš na to outdoor cvičení
buccaneerka24.2.2018 15:16
terryk Myslíš tu "rychlochůzi" 1 km za 2 hodiny?
terryk4.2.2018 15:19
buccaneerka2: tu taky ale spíš tu bezdětnou rychlochuzi, plavání pod širákem, lyžování a hru na rychlík
A.t.i4.2.2018 15:32
Tak ja jsem včera i dnes vyměnila cvičení za sviznou vychazku se psem. Hlídala jsem si tepovku a dle těch mých hodinek jsem spálila skoro dvojnásob než s Jill. Ale taky to trvalo 2x tak dlouho.
terryk4.2.2018 15:34
Tak pokud má člověk čas, je to fajn já teda na to nejdůležitější tak vedecky, ale rozhodně se po svižné vycházce cítím líp než po domácím cvičení
A.t.i4.2.2018 16:00
Čas jsem měla. Včera byly děti s mužem a pak neplánovaně prespaly u babičky a vratily se teprve před chvíli. A ačkoliv mám normálně děti ve škole a školce a jsem doma, tak musím hospodařit s kazdou minutou a občas se ten čas jen pro sebe těžko hledá.
terryk4.2.2018 16:05
A zeptám se asi blbě, ale co děláš, že máš tak málo času?
A.t.i5.2.2018 13:23
Můj den v ideálním případě probíhá takto: 6:30 budíček, vypravit sebe i děti, odvézt je do školy a školky. Potom se stavím na drobný nákup a konečně se v klidu nasnídám. To už je pomalu 9 hodin. Pak se vrhnu na nějaké domácí práce, co je zrovna potřeba (umýt země, utřít prach, umýt okna, vyprat, vytřídit dětem skříně atd.), pak se pustím do vaření obědu. Mezitím, co se vaří, mám ideální čas na to, abych si zacvičila. Pak dodělám oběd a najím se. Potom mám celkem čas pro sebe, ale zase se nehodí hned po jídle cvičit. Takže jen nohy nahoru, mrknout na pc atd. Pak umyji nádobí, dodělám, co jsem nestihla dopoledne a už abych vyrazila pro děti. Odpoledne je pak podřízeno potřebám dětí. Udělat úkoly, odvézt ke kamarádům, hrát si atd. Ale ideální den dost často nenastává a vleze do toho něco nečekaného. Každý druhý týden jezdím navštívit mou babičku a to spojím s větším nákupem, když už jsem ve městě. Pak se třeba něco doma stane, co je potřeba řešit hned a naruší to původní plány. Jako třeba nedávno napadl sníh, tak jsem místo vlastního programu odhazovala, abych se vůbec dostali z domu. Až moc často jezdím buď sama nebo s dětmi po doktorech. Do toho jeden nebo druhý (v horším případě oba) onemocní. Nebo telefon ze školy, že je Lumírovi špatně, tak tam musím letět. Teď zase jsou prázdniny, takže vymýšlet program pro ně. To je pořád něco. Si nedovedu představit, jak to vše budu stíhat, až budu chodit do práce.
terryk5.2.2018 14:15
Hele, já bych tam ten čas asi bez větších problémů našla, protože když se tak nad tím zamýšlím, mám přibližně stejnou náplň dne (když nepočítám cestu do/ze školy a školky), k tomu věčně na krku dvě příšery a každej druhej den si tu hoďku času na procházku udělám plus každej den, nebo aspoň 6x týdně, dvacet minut cvičení na zpevnění břicha. A to bez větších organizačních problémů. Fakt je, že nevarim denně, občas dojidame zbytky nebo vaří babička. Je mi jasný, že někomu víc sedí cvičit půl hodiny doma, jinýmu jít na hoďku na vzduch, ale není to o tom, že by člověk neměl čas, spíš tím, že má jiné priority.
To s tou prací si taky neumím představit, to bude prostě peklo. Já to mám třeba do práce hoďku cesty a pracovní dobu od 10-18:30, takže úplně na prd.
A.t.i5.2.2018 14:42
Ta procházka se tam dá zakomponovat. Chodila jsem dopoledne a až pak úklid, vaření atd. Ale jak jsem už dřív psala, tak mne to teď neláká ven skrz počasí. Mrzlo, sněžilo, bylo náledí, teď zase všude bahno. O víkendu bylo celkem hezky, tak jsem byla. S dětmi to moc nejde, nezvládnou tempo, abych si držela tepovku, jedině že by jeli na kole a to jim zase nebudu stíhat já. Teď jak je Milan doma, tak cvičím, když po obědě spí, ale to zase nemůžu na hodinu odejít na procházku. Šlo by to, až je manžel doma, aby je pohlídal, ale zase je brzo tma. No prostě se mi přes zimu nechce a raději cvičím doma. Na jaře, jestli budu mít na to ještě čas, tak zase dám přednost té procházce.
A.t.i5.2.2018 14:44
Jak jsem psala, že hospodařím s každou minutou, tak jsem nemyslela, že by ten čas nebyl. Ale představovala jsem si, kolik nebudu mít času pro sebe, když obě děti budou pryč a já budu sama doma. Jak budu cvičit, číst knížky, zajdu si konečně na pedikuru atd. Na to cvičení jsem si chvilku našla, na pedikuře jsem ještě nebyla a knížku jsem za celou dobu přečetla jen jednu.
terryk5.2.2018 15:13
Jo tak mně to právě přišlo, že máš desnou honku, jak jsi psala, že počítáš každou.minutu tak mě zajímalo, co všechno děláš, že jsi pořád v jednom kole jako tohle znám z doby, kdy jsem byla na tři měsíce na pracáku. Říkala jsem si, kolik budu mít času a vono prd dělala jsem nárazově jednu pracicku, hledala zaměstnání na hpp a do toho se snažila často chodit na výlety. A ejhle, nějaký extra válení člověk nestíhal. A nejvíc mě vždycky pobaví,když si moje mamka stěžuje, jak v důchodu nemá na nic čas
přesně, procházka se dá zakomponovat, ale pokud ti vadí počasí, je to jasný. Mně právě počasí nevadí, jsem ráda, že jsem na vzduchu, pokud zrovna nelije jako z konve. A město má tu výhodu, že se dá chodit po chodnících, takže člověk nemusí capat v bahně
A.t.i5.2.2018 15:16
To mne právě neláká chodit mezi lidmi. Když jdu ven, tak do polí, do lesa.
terryk5.2.2018 15:28
To bych samozřejmě brala nejradši taky, někam, kde není ani noha, leč to je pro mě nereálné To by mi dvě hodiny spolkla jen jízda k takovému cíli, takže chodím u nás po předměstí mezi vilkama. Furt je to ale lepší než drátem do oka, účel provětrání a spálení tuků to splní a v zimě dopo tu fakt moc lidí není, páč jsou buď všichni v práci nebo zalezli.
Šikovný. Jak dlouho u toho vydrží?
Jen to, co je natočené, pak už to vzdal. Ale omlouvá ho, že poprvé (nebo spíš po dlouhé době) byl svědkem, že cvičím já. Jinak cvičím, když je ve školce, nebo když spí. Dnes mne sledoval, snažil se chvíli se mnou a když jsem docvičila, tak prohlásil, abych video pustila ještě jednou, že teď bude cvičit on.
Ještě musíš natočit sebe, abych věděla, jak to cvičení má vypadat
Ale vypadá to, že mu to docela jde 
Sebe natáčet nebudu.
Ale tady je originál video http://fityou.cz/cvicebni-program-30-day-shred-od-jillian-michaels/ Když si sjedeš kousek dolů, tak video level 3.
A já chci vidět tebe
Jde mu to dobře, ale upřímně, nevypadá to jako extra makačka
Borlova Ne, to nechtěj. To by bylo video do Neváhej a toč
terryk Nevypadá, že? Když to zvládne čtyřleté dítě, tak si můžeme zacvičit bez řečí všichni, ne?
Když mně se nechce, já jsem spíš na to outdoor cvičení
terryk Myslíš tu "rychlochůzi" 1 km za 2 hodiny?
buccaneerka2: tu taky
ale spíš tu bezdětnou rychlochuzi, plavání pod širákem, lyžování a hru na rychlík
Tak ja jsem včera i dnes vyměnila cvičení za sviznou vychazku se psem. Hlídala jsem si tepovku a dle těch mých hodinek jsem spálila skoro dvojnásob než s Jill. Ale taky to trvalo 2x tak dlouho.
Tak pokud má člověk čas, je to fajn
já teda na to nejdůležitější tak vedecky, ale rozhodně se po svižné vycházce cítím líp než po domácím cvičení
Čas jsem měla. Včera byly děti s mužem a pak neplánovaně prespaly u babičky a vratily se teprve před chvíli. A ačkoliv mám normálně děti ve škole a školce a jsem doma, tak musím hospodařit s kazdou minutou a občas se ten čas jen pro sebe těžko hledá.
A zeptám se asi blbě, ale co děláš, že máš tak málo času?
Můj den v ideálním případě probíhá takto: 6:30 budíček, vypravit sebe i děti, odvézt je do školy a školky. Potom se stavím na drobný nákup a konečně se v klidu nasnídám. To už je pomalu 9 hodin. Pak se vrhnu na nějaké domácí práce, co je zrovna potřeba (umýt země, utřít prach, umýt okna, vyprat, vytřídit dětem skříně atd.), pak se pustím do vaření obědu. Mezitím, co se vaří, mám ideální čas na to, abych si zacvičila. Pak dodělám oběd a najím se. Potom mám celkem čas pro sebe, ale zase se nehodí hned po jídle cvičit. Takže jen nohy nahoru, mrknout na pc atd. Pak umyji nádobí, dodělám, co jsem nestihla dopoledne a už abych vyrazila pro děti. Odpoledne je pak podřízeno potřebám dětí. Udělat úkoly, odvézt ke kamarádům, hrát si atd. Ale ideální den dost často nenastává a vleze do toho něco nečekaného. Každý druhý týden jezdím navštívit mou babičku a to spojím s větším nákupem, když už jsem ve městě. Pak se třeba něco doma stane, co je potřeba řešit hned a naruší to původní plány. Jako třeba nedávno napadl sníh, tak jsem místo vlastního programu odhazovala, abych se vůbec dostali z domu. Až moc často jezdím buď sama nebo s dětmi po doktorech. Do toho jeden nebo druhý (v horším případě oba) onemocní. Nebo telefon ze školy, že je Lumírovi špatně, tak tam musím letět. Teď zase jsou prázdniny, takže vymýšlet program pro ně. To je pořád něco. Si nedovedu představit, jak to vše budu stíhat, až budu chodit do práce.
Hele, já bych tam ten čas asi bez větších problémů našla, protože když se tak nad tím zamýšlím, mám přibližně stejnou náplň dne (když nepočítám cestu do/ze školy a školky), k tomu věčně na krku dvě příšery a každej druhej den si tu hoďku času na procházku udělám plus každej den, nebo aspoň 6x týdně, dvacet minut cvičení na zpevnění břicha. A to bez větších organizačních problémů. Fakt je, že nevarim denně, občas dojidame zbytky nebo vaří babička. Je mi jasný, že někomu víc sedí cvičit půl hodiny doma, jinýmu jít na hoďku na vzduch, ale není to o tom, že by člověk neměl čas, spíš tím, že má jiné priority.
To s tou prací si taky neumím představit, to bude prostě peklo. Já to mám třeba do práce hoďku cesty a pracovní dobu od 10-18:30, takže úplně na prd.
Ta procházka se tam dá zakomponovat. Chodila jsem dopoledne a až pak úklid, vaření atd. Ale jak jsem už dřív psala, tak mne to teď neláká ven skrz počasí. Mrzlo, sněžilo, bylo náledí, teď zase všude bahno. O víkendu bylo celkem hezky, tak jsem byla. S dětmi to moc nejde, nezvládnou tempo, abych si držela tepovku, jedině že by jeli na kole a to jim zase nebudu stíhat já.
Teď jak je Milan doma, tak cvičím, když po obědě spí, ale to zase nemůžu na hodinu odejít na procházku.
Šlo by to, až je manžel doma, aby je pohlídal, ale zase je brzo tma. No prostě se mi přes zimu nechce a raději cvičím doma. Na jaře, jestli budu mít na to ještě čas, tak zase dám přednost té procházce.
Jak jsem psala, že hospodařím s každou minutou, tak jsem nemyslela, že by ten čas nebyl. Ale představovala jsem si, kolik nebudu mít času pro sebe, když obě děti budou pryč a já budu sama doma. Jak budu cvičit, číst knížky, zajdu si konečně na pedikuru atd. Na to cvičení jsem si chvilku našla, na pedikuře jsem ještě nebyla a knížku jsem za celou dobu přečetla jen jednu.
Jo tak
mně to právě přišlo, že máš desnou honku, jak jsi psala, že počítáš každou.minutu
tak mě zajímalo, co všechno děláš, že jsi pořád v jednom kole
jako tohle znám z doby, kdy jsem byla na tři měsíce na pracáku. Říkala jsem si, kolik budu mít času a vono prd
dělala jsem nárazově jednu pracicku, hledala zaměstnání na hpp a do toho se snažila často chodit na výlety. A ejhle, nějaký extra válení člověk nestíhal. A nejvíc mě vždycky pobaví,když si moje mamka stěžuje, jak v důchodu nemá na nic čas
přesně, procházka se dá zakomponovat, ale pokud ti vadí počasí, je to jasný. Mně právě počasí nevadí, jsem ráda, že jsem na vzduchu, pokud zrovna nelije jako z konve. A město má tu výhodu, že se dá chodit po chodnících, takže člověk nemusí capat v bahně
To mne právě neláká chodit mezi lidmi. Když jdu ven, tak do polí, do lesa.
To bych samozřejmě brala nejradši taky, někam, kde není ani noha, leč to je pro mě nereálné
To by mi dvě hodiny spolkla jen jízda k takovému cíli, takže chodím u nás po předměstí mezi vilkama. Furt je to ale lepší než drátem do oka, účel provětrání a spálení tuků to splní a v zimě dopo tu fakt moc lidí není, páč jsou buď všichni v práci nebo zalezli.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.