rozešla jsem se s ním, protože mi řekli že spal s jinou, nebyla to pravda. Ale mám pochybnosti

Ahoj holky..Vím, že se tady otázky toho typu poslední dobou objevují často. Ale opravdu bych potřebovala pomoct, poradit :/ .. Nevím, jak začít. Je mi 16, přítelovi 20 a jsme spolu už 9 měsícu, můžu říct, že opravdu krásných 9 měsíců, i když jsme si už prošly mnoha hádkami, usmiřováním.. Nelituju toho. Jenže... Dozvěděla jsem se od přítelovo kamaráda, se kterým se přítel v tu dobu, co mi to jeho kamaradad všechno to, o čem budu mluvit, nebavil. Dozvěděla jsem se, že v dobu, kdy jsme spolu byli měsíc a půl, tak byl na školním výletě, o kterým jsem věděla, ale údajně se tam měl vyspát se svojí spolužačkou. Jenže přítel mi tvrdí samozřejme, že to není pravda.. Ptala jsem se ho na to, když za mnou přijel, do očí mi řekl, že NE. Druhý den jsem si psala s jeho kamarádem a ten mi o tom řekl malinko více podrobností. Tak jsem přítelovi hned napsala, že konec... celý 4 dny me pořád premlouval, že to pravda není, po 4 dnech za mnou přijel s nádhernou kyticí ruží a slohovkou, kterou pro mě napsal. Nikdy takový nebyl, co jsem se dozvěděla od jeho kamaradů.. Vždycky, když měl předtím holky a rozešel se s něma, neřešil to, jak ted se mnou.. Kamaradi mi říkali, že je z toho orpavdu hodne špatný a i když za mnou přijel, viděla jsem, jak mu naskakují slzy do očí... přitom, jak mi tvrdil, že to pravda není.. Psala mi dokonce i ta holka, se kterou se měl vyspát, že to proste pravda není a že nechape, jak si nekdo muže vymyslet takový kec. A znáte to, lidi jsou s prominutím zavistivé svině. A u dnešní mládeže je zvykem, že když jde spolu nekam kluk s holkou, už spolu spí nebo spolu rovnou chodí a tak se to šíří dál a dál.. Vím, že přítele hrozne moc miluju, z celýho srdíčka.. a i když mi už ve spoustě věcech lhal, tak jsem vždycky, po celých těch 9 měsíců, co jsme byli spolu, věřila, že by mě nikdy nepodvedl, i když dřív byl ten typ kluka, co vztah nebral moc vážne.. nebo jak to říct... byl s holkou, ale podvedl jí... proste, měla jsem pocit, že se mnou to je jiný.. Tak nevím, proč bych ted najednou měla veřit nekomu, koho sice znám, ale nikdy nemužu říct, že mluví 100% pravdu... Přítelovi jsem napsala, že mu šanci dávám, protože srdíčko mi proste říká, že už proste možná nikdy nezjistim, jak to doopravdy bylo a měla bych pak nevětší výčitky svědomí, kdyby to aspon nezkusila.. Rozejít se s ním mužu vždycky a pokud jednou pravda výjde najevo, rozhodne to udělám a věřím, že pokud to pravda je, tak najevo výjde... Ale dala jsem mu šanci tím stylem, že spolu sice nejsme, ale že není zbytečný se dál snažit.. Nechci tady po vás radu, jestli je to pravda nebo ne, jestli mě podvedl.. Ale co byste na mém místě dělaly? :-/ Nevím vubec, jak se teď k němu chovat, jestli na neho být odměřená nebo pořád škaredá.... Vůbec si s tímhle nevím rady..pořád mám pochybnosti a asi už tady budou pořád..ale na druhou stranu, co když... Normálně jsme se s přítelem navštěvovali každý víkend, každý víkend jsme byli spolu... většinou jsem za ním jezdila já a strasne ráda bych za ním jela, ale to přece nemužu, nechci aby měl pocit, že jsem splachovací.. Poraďte..