Miminko v posteli
Ahoj maminky tak jsem tu s pvním dotazem Zajímá mě spinkání miminek v posteli s rodiči, především pak zkušenosti maminek, se kterými miminka spaly, měly jste potom problém se stěhováním do vlastní postele dítete, až bylo starší? Prosím reakce typu "Já bych nikdy do postele dítě nevzala" ne, zajímají mě zkušenosti maminek, které toto praktikují. Já vždycky tvrdila, že si do postele mimčo brát nebudu, ale vypadá to, že se stane přesný opak
Děkuji
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
1.8.2012 14:39
Ahoj,
já mám K od narození u sebe.. a umí spát i dál ode mě, ale naopak já bez ní ještě spát ndokážu
Spíme na zemi, tak nemá kam padat.
Udělej to, jak to cítíš a kašli na názory lidí. Podle nich by moje dcera měla být neschopná být metr ode měa při tom je to samostatná slečinka a to se od narození nosila v šátku..
-
1.8.2012 17:54
my spíme s malou v posteli od narození, zhruba ji dávám spát v osm, někdy později, jak kdy... do 23 hodin cca spí v postýlce, pak až do rána s námi...vyhovuje mi to a budu to dělat i u druhého, jestli ji odnaučím? nevím, podle psychologů dítě odejde pak samo, jestli je to pravda teprve vyzkouším...ale v porodnici nám sestry říkaly, že je to lepší pro vztah rodič-dítě a že dítě je pak vyrovnanější v životě, tož uvidíme !! já jsem PRO takové spaní, klidně mě taky ukamenujte
-
1.8.2012 13:09
ahoj, když jsem malou kojila, tak se stávalo zcela běžně, že jsem u ní usnula a spala se mnou celou noc nebo půlku noci, ale to byla ještě hodně malinká (kojila jsem jen 2,5 měsíce), potom s náma spávala necelých 14 dní než jsem pořídili místo koše postýlku, protože se v koši budila - měla málo místa. Jakmile jsme pořídili postýlku, tak jsem ji přestěhovala do ní a od té doby spinká tam, ale pokud se vzbudí např. v půl 5-6 ráno a vidím, že by v postýlce už neusnula, beru si ji normálně do postele, má 9 měsíců, takže zatím nevím, jak bude vypadat přesun do klasické postele, ale snad to nebude tak hrozné, když vím, že v postýlce spinká pěkně. Jinak jsem si ji naučila na usínáček a usíná sama, beze mě. To je taky dobré praktikovat. Ale podle mě, pokud mimčo cítí blízkost matky, tak je to pro něj jedině dobře.
-
1.8.2012 13:14
ahoj, tak já patřím mezi maminky, se kterými mimčo spalo od začátku v posteli a praktikujeme to tak vlastně i teď, i když už je to zase trošku jinde. Malého jsem kojila a byla na něj z počátku sama a dost vyčerpaná a potřebovala jsem se aspoň v noci trochu vyspat. Malý byl u mě v posteli spokojený, na kojení se přicucnul, napapal se a spinkal si spokojeně dál. V postýlce tak klidný nikdy nebyl. Noci jsme zvládali perfektně, později když jsme občas u někoho spolu přespali, tak taky nebyl problém, když jsme spali spolu. Kolem roku se mi v noci začal stěhovat na druhou polovinu dvojpostele a tak spíme doteď, je mu rok a půl. Stále máme usínací a noční kojení, po nasycení se vždycky převalí na svoji půlku a spokojeně spíme oba dva. Už ani nemám představu jak často v noci kojím, protože se mi syn obslouží sám a já při tom spím. Když spíme u přítele na letišti, tak se tam taky všichni tři v pohodě a pohodlně vejdeme a nemáme s tím žádný problém.
Jednu dobu jsem ho zkušela mít v postýlce bez boku a postýlku přiraženou u mé postele, ale to nám moc nefungovalo. Jak spal jen ve velké posteli, tak byl spokojený. Takže já mohu jen doporučit.
Ze začátku jsem mu omezovala prostor kojícím polštářem, měl to i jako zábranu proti překulení. -
1.8.2012 13:36
Já taky říkala, že bych nikdy dítě nenechala spát u nás v posteli
No a porušila jsem to už v porodnici, jedině tak jsme se obě spokojeně vyspaly
Praktikujeme to doteď
Buď s námi spinká rovnou a nebo ji spící přeneseme do její postýlky a u sebe v posteli ji máme až od prvního nočního kojení, kdy to mám jako Misaj...přicucne se a už o sobě nevím
Spokojení jsme všichni. Malé jsou sice teprve 3 měsíce, ale že si z ní vychovám rozmazlence se tedy opravdu nebojím
-
1.8.2012 13:41
ahoj, fakt záleží na Tobě. jde o to, kdy budeš chtít dítko z postele dostat do jeho samostatné
v příbuzenstvu ex manžela byl případ, kdy ještě 7ti letý syn spal s rodiči v posteli i když už měl dávno svůj vlastní pokoj. tak nejdřív ho dostali z postele rodičů do jeho psotele v ložnici a pak až tak za víc jak rok do jeho vlastního pokoje. celkem tenkrát bojovali s tím, aby ho dostali alespon z té postele.
já když měla dceru, tak spíš sem v noci usla u kojenía dcera se mnou, a až když sem se vzbudila, tak sem ji stěhovala do vlastní postýlky. -
1.8.2012 13:58
Každému dítěti (a mamince) vyhovuje něco jiného. Kluka jsme měli v posteli poměrně dlouho - zhruba do dvou let. Pak se měla narodit malá, tak jsme ho to museli odnaučit. Chtělo to trochu trpělivosti (být s ním v pokoji dokud neusne, číst pohádky, zpívat...), ale nakonec jsme to zvládli. U malého to nešlo jinak, jako miminko byl hodně "řvavý", když nebyl u mě řval - a to bych se za chvílku zbláznila
.
Dcera zase vyžadovala být sama v postýlce (asi jí u mě bylo horko nebo fakt nevim). Po kojení vždy vyváděla jako zběsilá, dokud jsem jí nedala zpět do postýlky. Ve dvou letech jsme jí přesunuli do pokojíku a najednou ta mrška začla přelézat k nám do postele - tak jsem zvědavá jak se to bude vyvíjet dál - ale předpokládám, že do 18 s námi spát nebude.
U miminek v posteli hrozí riziko zalehnutí, spadnutí z postele, udušení peřinou (polštářem). Když jsi si jistá, že tomuto předejdeš, klidně do toho jdi, protože jak už jsem psala odnaučení není problém. -
1.8.2012 14:35
Obě holky sem už v porodnici dala k sobě do postele
. Je to hlavně pro maminku tedy pohodlnější
. Eliška spíod dvou let sama u sebe v pokojíčku
a Týnka spí teď snámi, občas se stane že Elišku kocour zbudí tak jí manžel vezme k nám a spíme tam všichni
, ale sama k nám nejde
. Jinak to nebyl vůbec ždáný problém
první noc sme jí pustili pohádky aby u toho usla a druhou noc si šla sama v sedm lehnout
. Doufám že i u druhý to bude tak jednoduché
-
1.8.2012 14:38
JInak ještě k tomu aby se mi nepřekulila, tak mám postýlku přiraženou u postele a z druhý strany spí manžel
máme letěšti tak tam máme místa dost
-
1.8.2012 17:21
Tak kamaradka si poridila krasnou postylku,fakt nadhernou s nebesy a nevim co jeste,ale prvni holcicku si bravala do postele k sobe a mala ji pak do postylky uz nesla,pry se ponaucila a druhy chlapecka od zacatku davala do postylky.Jinak by postylka byla nevyužitelná.Mamina mi treba rikala,že kdyz me kojila,lehla si semnou do postele a pak jsme obe chrapaly,ale jinak me davala do postylky
je to na kazdym
-
1.8.2012 20:27
Mé zkušenosti jsou pozitivní, zvlášť, pokud dítě kojíš, je to ten nejpohodlnější způsob, který vyplyne automaticky ze situace. Je krásné spát uprostřed-z jedné strany manžel, z druhé dítě (nemohla bych dát dítě mezi nás nebo manžela poslat pryč)....Když se děti naučily přetáčet a jinak pohybovat, musela jsem je naučit usínat ve své postýlce (a to se právě hodilo i později), hlavně kvůli jejich bezpečnosti, když jsem nemohla chodit spát s nimi. Vždy po 1. nočním probuzení, většinou tedy na kojení, jsem si je brávala k sobě, kde byly až do rána. Člověk se pak jednoho dne probudí a dítě nikde (přece usnulo ve své postýlce, jen se nevzbudilo, aby přišlo), pak se zase probouzí s dítětem, pak zase dítě nikde a najednou spí prostě sám. Každé dítě je jiné,prvorozený k nám přestal docházet v 6ti letech ( je samostatný sebevědomý od malička bych řekla až moc, ale asi to měl jako nejstarší těžké), druhorozená prakticky od narození spala sama, at to prostě měla v sobě dané a třetí, té byly nedávno 2 roky a vypadá to, že jsem její potřebu již naplnili, někdy před druhým rokem začala spát celou noc sama od sebe v postýlce, vyndavám ji až ráno na ranní kojení a když nemusíme vstávat, tak ještě spolu usneme. Děti k nám ale zákaz nemají, jen ví, že když jsou zavřené dveře, tak ještě není čas k nám jít (bylo to vždy kvůli miminku, když tam spalo a my tam nebyli, ale hodí se to i jinak
)
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.