Doporučíte nějaké knížky o výchově? Selhávám
Ahoj, znáte nějaké dobré knížky, jak si poradit s dítětem ve věku od 3 let řekněme do puberty? Jednoduše jak zvládnout všechna ty složitá období kdy s dítětem bojujete, zkoušeli jste všechno, a nic nepomáhá, naopak je to horší a horší. Aktuálně řeším s 3,5 letou dcerou problém, že ona je dost temperamentní a vzteklá a neposlouchá, nicméně když je sama s tatínkem / ve školce / u prarodičů, tak je to v rozumných mezích a umí být i zlatíčko, ale jakmile je se mnou, nebo i na těchto místech jsem přítomná já, tak dělá scény se záchvaty vzteku, chová se příšerně a nejde to rozumně ustát. A to i v případě, že já dělám naprosto něco jiného a nevšímám si ji, ale jednoduše pokud tam jsem já, tak je to s ní katastrofa. Když odejdu, najednou je jako vyměněná a je v pohodě.
Probrali jsme to horem dolem, nevím proč to tak je, nedělám nic jinak než ostatní, naopak se snažim vzít z jejich chování příklad a zacházet s dcerou stejně, žádné rozdíly tam nejsou, nedovoluju ji víc než ostatní, nejsem na ni mírnější než ostatní. Spíš bych řekla, že nemám tolik trpělivosti než ostatní a pokud fakt hodně zlobí, tak neváhám ji dát na zadek, nemá tedy důvod si ke mě dovolovat chovat hůř než s ostatními. I ve školce říkali, že to nechápou, že ve školce je hodná a jakmile ji vyzvedávám, tak přijde dramatická scéna a ona se mění v rozzuřeného démona. Já na ni jdu mile, normálně, přátelsky. A ona během několika minut naprosto otočí a zákonitě musí přijít scéna.
Bojim se její puberty, už teď je to opravdu síla, většinu času s ní bojuju a už nedokážu mít nadhled. Přitom se zdá, že na mě lpí nejvíc, pokaždé se vším jde za mnou, je závislá na mazlení a pokaždé chce tisíc pusinek než se rozloučíme, říká mi že jsem její miláčínek a další věci... a pak udělá scénu. Bojim se, že ji nedokážu nějak zvládnout aby ke mě měla respekt a byli jsme v pohodě, bojim se že v pubertě to bude stokrát horší a že to celé poškodí naše vztahy a to nechci.... proto mě zajímá jak s dětmi jednat a jaký je dobrý způsob výchovy, abychom to mohli udržet třeba i v přátelské rovině a bez boje...
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
16.4.2021 8:53
Mně se moc líbí Nevýchova a jejich přístup (mají facebook, články, webináře), možná by mohl zafungoval i u vás. Jen to je asi běh na delší trať
-
16.4.2021 10:11Ahoj, v první řadě, určitě neselháváš. Děti mají v tomhle věku období vzdoru a nachází sami sebe. Navíc děti před maminkou víc "zlobí", protože jsou s ní v bezpečí. Vědí, a to je dobře, že je maminka bude vždycky milovat bezpodmínečně, tedy i když zlobí. Musí pak ventilovat všechny emoce, které ovládají před ostatními. Teprve se učí s nimi pracovat. Jinak strašně obecně řečeno, je dobré být důsledný a jít příkladem, tím se děti nejvíc učí 🙂. (Bohužel odkoukají i výbuchy vzteku)
-
16.4.2021 9:51V komunikaci s dítětem taky doporučuju Nevychovu. Pomohla mi spíš se utvrdit v tom, že jdu relativně správným směrem jak ve výchově tak v komunikaci vůci dětem, což je dost důležitý prvek. Hlavně klid. Uvědomte si, že vztah se buduje léta a vždy je čas na nápravu. Taky se to dost s vývojem každého dítěte mění,musíte být dost flexibilní a třeba doporučuju o tom mluvit s pediatrem, nebo s učitelkama ze školky. Přece nejsou tak mimo, aby nevěděly... Ony ví,jen dnes mi přijde, že některé zaujímají postoj hlidáček. U synku jsem si taktéž všimla, že tenhle vek je celkem přelomový, kdy si zvykli na školku, mají jiné vazby, a vidí i jiné věci než doma a zkouší dokola tu trpělivost. Přešli z období batolete, kdy byli pořád s maminkou, do období předškolního věku, kdy tu maminku nevidí a nemají ji u sebe. Je to pro ně nové. Takze ta přeměna z človíčka plně závislého na nezávislého tam bude. Koukala jsem u jiných dětí na různé druhy záchvatů vzteku a jsou i u mnohem starších dětí, které podle nevím jakých norem mají mít prý rozum. Děti vyžadují pozornost, a když ji nemají, tak jednoduše vyvádějí. Učí se hlavně komunikaci a nějakému vzoru chování od nás, od rodičů, rodiny, potom od kamarádů, učitelů. Je toho hodně.
-
18.4.2021 21:21Tak, mne príde z tých príkladov, čo píšeš, že vlastne bojuje o tvoju pozornosť.
Si u nej číslo jedna a ona chce, aby aj ona bola tou jednotkou.
Píšeš, že si ju nevšímaš a práve vtedy robí scény.
To je presne ono.
Jasné, že deti sú v škôlke iné.
Ja mam dve dcéry.
Prvá je tiež veľmi energická vyžaduje si pozornosť veľmi žiarlila a tiež sa veľmi rada mojká a objíma.
Neviem teda či máš len ju, asi áno, ale toto robí pre niečo, vyžaduje si tvoju pozornosť. Treba zistiť prečo to robí a bude to lepšie. Práve by som jej ukazovala maximálne lásky, aj keď je taká aká je, by som skúsila na ňu ináč ako doposiaľ.
Neviem celkom poradiť, nepoznám vás dve. Ale tým čo čo píšeš, súperi dcéra o tvoju pozornosť. -
16.4.2021 10:15
a jak moc dají na zadek i ostatní?
nemůže to být právě tím, že vám víc projevuje vzdor právě z tohoto důvodu?
taky kolik času s ní trávíte vy a kolik ostatní? i to může hrát svoji roli. a řekla bych, že respekt se nezískává tím, že se dítě bije. to je leda strach který v určitou dobu může vygradovat i v nenávist.
Možná bych doporučila zapracovat i sama na sobě. ze strany dcery to může být i určitá provokace, protože ví, že vám rupnou nervy.
a jak zde padlo - i Nevýchova může pomoci.
