Společné bydlení s tchýní
dámy, bydlíte někdo s rodičma od partnera? konkrétně mám na mysli tchýni... s partnerem plánujeme žití a mám se k němu stěhovat tak za 2 měsíce-časem si oddělíme vchody pro větší soukromí. zatím spolu nežijeme, ale často u něj spíme- spíme dolním patře, jeho rodiče na horním patře a po nastěhování se prohodíme, že oni půjdou dolů a my nahoru.. už se nám stalo, že jsem nestihla ustlat, jeho máti nám tam šla ustlat-jsem na todle vyloženě háklivá, ale neřeším to, když spolu nežijeme, ale partner ji vždy řekne své.. mám strach, aby to klapalo to soužití, samozřéjmě budeme mít svou koupelku, kuchyň-jen se bojím, aby nám nějak nenarušovala soukromí.. omlouvám se, že to není dotaz ohledně těhotenství, ale zajímá mne velice váš názor... to víte, že bychn nejraději žila sama, nemám z toho radost, ale partner do bytu nechce a na novostavbu nemáme...
to tady vážně nikdo není, kdo bydlí s tchýní a má to v pohodě? 
Související články v encyklopedii
-
Co se děje v bříšku po dobu těhotenství
Vývoj plodu
Těhotenství trvá 40 týdnů (počítáno od poslední menstruace), z nichž se 38 týdnů vyvíjí plod. Popišme si, co se bude v těchto týdnech dít.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
26.4.2010 15:41Ahojky,já být tebou,tak si s ní sednu a určím si pravidla,mě by to teda taky vadilo,aby mi šla ustlat...atd.nemusí to myslet zle a dělá to určitě z její dobroty,ale je to otravné,přeci jen každý máme rád své soukromí.Nejlepší by bylo mít svůj vlastní vchod a nebo aspoň,aby ste měli klíč a aby tam nikdo kromě vás za vaší nepřítomnosti nemohl chodit.Chápu tě,je to blbá situace,ono se říká,že soužití s rodiči nikdy nedělá dobrotu.
A nemáš se za co omlouvat tady se může psát cokoliv,ne jen o těhotenství.Drž se a napiš jak to pokračuje.Nejjednudušší bude si promluvit,jako dvě rozumné ženské -
26.4.2010 15:44Nooo, tak nejlepší bude probrat to s partnerem, aby matince jasně a důrazně vysvětlil, že horní patro je zakázaná zóna, kam se chodí jen po předchozí domluvě
, jako byste bydleli v jiném městě. Jestli je tchýně zvyklá chodit jen tak do pokoje svého syna, tak to budete mít těžké, je to její dům, tak bude mít asi pocit, že na to má nárok, proto by jí to měl tvůj přítel vysvětlit, že potřebujete absolutní soukromí, aby váš vztah klapal. Držím ti pěsti a přeju pevné nervy. Já mám teda strašně hodnou a pohodovou tchýni, ale bydlet bych s ní nechtěla, to by nedělalo dobrotu. -
26.4.2010 15:55ahoj, to jsme přesně řešili včera večer. Bydlíme tedy u mých rodičů a jak píšeš, mi v horním patře a oni v dolním. časem se také plánuje samostatný vchod.
Včera sme si jasně vyřikali že tak to nejde a že bud si vyjasníme pravidla nebo jdeme bydlet jinam. Moje mamka je taky dost zvědavá, ale jinak strašně hodná.
No tak uvidíme jak to bude fungovat.
Nevím jestli bys to měla s tchýní řešit ty, přece jen aby sis neudělala velké zle.
ale partner by to zvládnout mohl. Držím palečky
-
26.4.2010 16:11Ahoj K-aterino!
Taky budu mluvit z vlastní zkušenosti. Pro mě bylo nejhorší, co se týče bydlení u rodičů mého přítele, že v podstatě nemůžeš nikomu nic říct, než přes přítele nebo přes hádku. Prostě syn své rodiče zná, jisté věci mu nevadí, ale když vadí něco tobě, ostatní (krom přítele) to nechápou. Podle mně to nedělá dobrotu pro tvůj vztah s přítelem, pro vztah přítele s jeho rodiči, ani pro vztah tvůj a jeho rodiči. Zkus si ještě jednou promluvit s přítelem, toto mu vysvětlit a domluvit se s ním. Jeho důvod, že chce do domku nebo nic, mi přijde sobecky. V opačném případě se připrav na pár krušných měsíců. -
26.4.2010 17:16
Bydlela jsem u manželových rodičů rok a už bych do toho nešla. To je moje zkušenost. S mojí tchýní lze občas vyjít a někdy také ne. Občas se chová vyloženě nechutně, je vulgární a má nejapné komentáře. Špatně jsem žehlila, koupala psa, věšela prádlo, byla jsem nešikovná apod. Někdy jsem se až divila, že jsem se dožila svého věku, když jsem úplně levá a neschopná. Když jsem se odstěhovala, nespadl mi ze srdce kámen ale několik obrovských balvanů. Mám kamarádku, která žije s manželem u jeho rodičů. Mají v domě svůj byt. Nedávno jsme se o tom spolu bavily a říkala, že už by do toho nikdy nešla, kdyby věděla, jaké to bude. Nemá s manželovými rodiči konflikty, ale na jednu stranu si z ní udělali částečně posluhovačku. Mají také společnou zahradu, kde se slézá početné příbuzenstvo a přichází tak o soukromí. Je to ale o lidech. Každý jsme jiný. Někdo vydrží více, jiný méně. Přeji hodně štěstí, pevné nervy a minimum konfliktů.
-
26.4.2010 19:41omlouvám se za strohou odpověď, ale nikdy v životě, bych nešla bydlet ke tchýni, i kdyby byla kamarádka jako hrom....
( -
26.4.2010 20:33Ahojky, můj názor je takový: zatím bydlíme s manželem u mých rodičů. Vycházíme velice dobře, přece jen jsou to moji rodičové, ale máme stavět za zahradou manželových rodičů. Bojím se toho stejného,ale jsme domluveni s manželem, že až se budeme stěhovat do nového(konečně našeho)tak si s tchyňkou a tchánem sedneme a určíme si na začátku pravidla.Prostě když přijde tak zazvoní, nebude se v mojí kuchyni obsluhovat-nýbrž já obsloužím ji, nebude chodit každý den, nebude nám stále něco nosit a už vůbec mi nebude chodit uklízet a stlát. Vysvětlím jí, že jsem od své maminky zvyklá na určité věci a že moje matka a otec nám ctili soukromí a to stejné čekám od ní.
Neboj se toho, ale nenech ji zvyknout na něco a pak to nechtěj měnit. Prostě na začátku stanov pravidla. Ty budeš paní vrchního patra, NE ona. A tvůj by se tě měl zastat. -
9.5.2010 15:15Ahoj,jestli Ti můžu poradit zkusit jít tam můžete.Ale vchody rozdělte ihned ať si ušetříte spoustu nepříjemností.A být vámi tak si spořte stavební spoření a šetřete jak jen to jde.Možná za to jednou budete vděční,že si můžete koupit byt.
-
1.7.2011 9:40
Ahojky tak hlavní je, že za tebou tvůj partner stojí, já jsem se před dvěma lety přistěhovala k příteli na barák, který mu darovali rodiče a mají tady tvz. výmluvu a máme jeden vchod a je to katastrofa. Tchýně je tvz. generál, takže vše jde tady podle ní. Před půl rokem se nám narodil syn, jednoho už mám z předchozího manželství a partner se tak strašně změnil, že je to tady hotové peklo. On sám se doma málo vyskutuje a já jsem vlastně sama zavřena s dětma tady, dokonce to došlo tak daleko, že se ji zpovídám jako malá holka kam s klukama jedu
, mám svůj vlastní byt a čím dál více zvažuju že tento katastrofální život ukončim. Partnera se neustale zastává, plete se nám do řeči když něco řešíme a hádat se tady to už vůbec nejde takže to řeším přes sms, takže komunikace nulová. Takže z mých zkušenosti raději se zadlužit vzít si třeba hypotéku ale míít vlastní hnízdečko, kde budeš ty paní domu!ale to je moje zkušenost ty to můžeš mít jiné, přeju ti pevné nervy a važ si přítele, který má na prvním místě tebe! -
3.7.2017 5:23
Ahoj. Záleží na Tobě jak se rozhodnes a jestli Tvé rozhodnutí bude správně se dozvíteš až tam budeš bydlet a začněte řešit problémy. Tchýně bude vždy matkou Tvého muže a nebude to lehke ani pro jednoho .
Jsem 9let vdana, a 5let jsme žili s tchyni v rodinnem dome.Máme dva vchody a velkou zahradu. Tchýně ze začátku byla vstřícná,přátelská. Hned na zacatku jsme si vsichni tri rekli pravidla,souhlasila. Ve chvili kdy nedostala slavnostne klice na snurce od naseho domu,mi ukazala svou pravou tvar.Strasna plactiva scena bouchala pesti do stolu a kdyby umela chrlit ohen tak mne zachvati plameny. Na mou otazku proc chce klice mi odpovedela. Budu ti vetrat skrine jak budete v praci, neco uvarim .... Nase NE bylo pevne a razne. Nebavila se snami asi mesic, pak pysne pozvedla svuj nosanek usmala se a objala mne se slovy tak všechno dobre...a bylo vymalovano.Do roku nám začal dělat peklo uplne se vsim. Pomlouvala mne po cele rodine, hadala se s manzelem a na mne prskala jedovate slova. S manzelem jsme se velice milovali byla to obrovska laska mysleli jsme ze ustojime všechno. Ja neustala jednoho dne jsem bouchla ja do stolu a odesla.S manželem jsme se sešli asi za 2dny vše si vyříkali a on se rozhodl že barák se prodá my si postavime vlastní a tchýně pujde do garsonky a manzel se oni postara.Tchyne onemocněla přišla o nohu . Manželovi řekla že je povinný se oni postarat a konečně bude ode mne pokoj.Tchyne vyhrála. Její syn se oni stará jak je jeho povinností. A jak to s námi dopadlo? Asi rok jsme žili každý ve svém. Ja v garance a on s matkou ve dvougeneracnim baráku. Před dvěma měsíci jsme se rozvedli. Pokud chceš vyzkoušet svého muže jak při tobě stojí, jeho lásku k Tobě a vybereš si tuto cestu žít s tchýně, tak to zkus a pak třeba za 5, 10let napisesTy radu některé holce ,která se bude rozhodovat jako ty. Nemám právo posuzovat jiné lidi, ale můžu sebe. Byla jsem hodně důvěřiva a věřila jsem na lásku a na svého manžela. Zklamání bylo veliké a hodně bolestivé. Za toto poznání mi to nestalo. Dva lidé manželé se někdy neshodnou to je normální ale tam kde rozhoduje í tchýně a plete se dvoum lidem do života, tak to je choré. Mezi dva se třetí nemá plést. Přeji ti hodně štěstí. A třeba Ti to vyjde a budete šťastní. Drž se a nevzdávají se až už si rekneš že to dal nejde ver budeš mít pravdu, dal už to nepůjde.
