Matka
Ahoj. Poslední dobou se rozhoupávám k tomu, abych se s někým poradila... Nechci s nikým známým, protože ten by se na to díval už zaujatě. Ale teď už k věci...
Pře několika roky jsem porodila svojí vysněnou holčičku. Úžasný milující manžel, krásná a zdravá dcerka a útulný byteček v Praze... No prostě sen... S manželem jsme se přestěhovali z Brna do Prahy kvůli práci. Ale moje mamka to nějak nepobrala. Ano, každý ví že mezi Prahou a Brnem je jistá rivalita, ale matka to bere až moc k srdci... Prvních několik týdnů v novém bytě, mě pořád kontrolovala a strachovala se abych něco neprodělala a tak.... Jenže jednoho dne,když manžel byl v práci, ( s manželem taky moc nevychází ) tak zničehonic přijela. Byla jsem taky v práci a když jsem konečně přijela, tak mě docela vyděsilo, když jsem matku našla sedět v obýváku u televize.
Když se potom narodila dcerka, tak u nás byla skoro pořád. Vždy si našla nějakou záminku... Manželovi to začalo vadit..( komu taky ne )
No a teď stojím mezi ní a manželem..
Ani to není otázka, či prosba o radu, jen takové psychické podržení...
Moc děkuji za případné názory či komentáře 
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
10.7.2019 20:43
To ti nezbyde nic jineho nez matce rict, ze nema jezdit tak casto a ma se hlasit predem. Mimochodem ona ma klice od vaseho bytu, zes ji nasla na pohovce pred tv?
-
10.7.2019 20:45
První věc co bych udělala je, že by neměla klíče od bytu, max od domu.
Další ta, že své návštěvy u vás bude dopředu hlásit a nechá vás vyjádřit, zda se vám to hodí. Obě tyto věci musíš udělat jen a pouze ty.
Bydlela jsem s tchanovci v jednom baráku a nebylo zvykem zamykat si vlastní část. Ve chvíli, kdy nám tchyně vlezla až do ložnice, bylo rozhodnuto a dal se klíč do zámku a zamčeno a musela domovním telefonem zavolat, zda může přijít.
Chlapovi se nedivím, že se mu toto chování nelibi a není to o rivalita brno praha, ale o slušnosti a úctě k domovu druheho, i když je to vlastní dítě. -
10.7.2019 21:56Nedokážu si představit, že by matka mého přítele (nebo naopak moje) jela do našeho bytu bez ohlášení. Stejně tak hlásím rodičům, že přijedu, i když mám klíče od jejich bytu a ještě 4 roky zpátky jsem tam měla svůj pokojík. Nemyslím si, že by v tomhle bylo těžké vybrat si stranu, máte s manželem právo na soukromí, chování tvé matky je za hranicí slušnosti. Výměnu zámků bych ale brala jako vyhýbání se komunikaci, a ta komunikace je jednoznačně na tobě, ne na manželovi, aby z toho nebyl špatný vztah tchyně-zeť. Musíš své mámě určit hranici, pokud není schopná tu hranici respektovat, pak by klíče mít opravdu neměla.
-
11.7.2019 8:10
Vždy mě fascinuje, kolik po světě běhá lidi postrádajícich alespoň elementární lidskou slušnost, ke které patří i to, že nelezu do cizího bytu bez ohlášení, ať mám sebevíc klíčů. Doporučuji si s maminkou promluvit, aby své návštěvy ohlašovala předem a vždy jste se domluvily, kdy se to hodí, a kdy ne. Ale priprav se, že člověk, co bez zábran leze do soukromí, to zřejmě nebude chápat. Pak jedině vyměnit pod nějakou záminkou zámky, protože rozkol s manželem by za to nestal.
-
11.7.2019 8:26Připadá mi to, že jsi si chtěla jen postěžovat, ale změnit nic nehodláš dle příspěvků. Ale nemá smysl si stěžovat, když nemáš dostatek odvahy udělat rázný krok. Možná ti to jen trošku uleví na duši, nic víc. Pokud nesebereš odvahu a mamince to z plných plic nevysvětlíš a klíče nesebereš, nebudeš mít žádné soukromí, který normální člověk ke vztahu potřebuje. Rad si dostala dost, teď záleží na tobě, jak se s tím popereš.
-
11.7.2019 11:45
Když stojíš mezi matkou a mužem, tak se vždy MUSÍŠ postavit na stranu muže! Jinak se ti rozpadne manželství. Muž musí být na prvním místě.
