Nedávno jsem narazila na tuhle básničku a musím se s vámi o ni podělit... :)
Mimochodem jsem zjistila, že i po těch x letech ji dám dokupy asi kromě posledních tří slok! :D

O veselé mašince

Kdo mě nezná, ať se dívá,
jsem veselá mašinka.
Mašinka - lokomotiva.
Až můj signál zacinká,
připravte se přátelé
k naší cestě veselé.

Šťastnou cestu, šťastnou cestu!
Od hranic k hlavnímu městu
jede, jede vlak,
husopaska, pasáček,
každý mává na vláček,
dokud vidět obláček.

Rychle, rychle, to mám ráda,
letím už jak o závod.
Telegrafních tyčí řada
běží jako jeden plot.
Telegrafních drátů linky,
z porcelánu konvalinky.

Kolejnice měly strach,
naříkaly: ach, ach, ach!
Nebojte se, kolejnice,
vždyť jste moje pomocnice,
nebojte se přece tak,
přeletím vás jako pták.

Nad řekou železný most,
ten měl také strachu dost.
Mašinko, hej! Volá k lesu.
Mám strach, že tě neunesu!
Jen se neboj, kampak s tím,
jedna dvě tě přeletím.

Dvě průvodčí má náš vlak,
Mařenku a Anduličku.
Mařenka je kterápak?
Mařenka má důlek v líčku,
kleště nosí cvaky cvak,
Andulička taky tak.

Už je noc, už je tma,
na trať svítí světýlka.
To zelené jest
pro vlak volný vjezd.
Na červené pozor dát,
ihned zastavit a stát!

O půlnoci do tmy tmoucí
topič a nás strojvedoucí
napínají zrak.
A když v noci o půlnoci
tisíc jisker srší vlak,
je to drak, je to drak.

U každého nádraží
jako voják na stráži
semafor však stál.
Dokud nepozvednu paži,
ať se nikdo neodváží
po kolejích dál!

Letí kola jako šipky
přeletěla přes výhybky,
každou výhybku to blaží,
když vlak vjede do nádraží
až k červené čepici,
která řídí stanici.

Bude chvilka odpočinku
pro kola i pro mašinku?
Že jsi šťastně dojela,
ty mašinko veselá,
co si budeš přát?
Kolečka dám spát.

Dlouhé spaní zahálení
pro mašinku správnou není.
Kola, kola, to je jejich,
rozjeti se po kolejích.
Honem uhlí, vodu sem,
ať zas vidím krásnou zem!